Předseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny

Předseda Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny (čínsky pchin-jinem Zhōng​guó​ Gòng​chǎn​dǎng Zhōng​yāng​ Jūn​shì​ Wěi​yuán​huì zhǔ​xí, znaky zjednodušené 中国共产党中央军事委员会主席) je hlavou Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny, vrcholného orgánu čínské komunistické strany řídícího ozbrojené síly země. Funkce je spojena s funkcí předsedy Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky, hlavy analogické státní komise.

Od roku 1983 funguje uspořádání, že ozbrojené síly ČLR řídí Ústřední vojenská komise KS Číny a Ústřední vojenská komise ČLR, přičemž obě komise mají stejné složení, předseda Ústřední vojenská komise ČLR je podle ústavy přijaté roku 1982 vrchním velitelem ozbrojených sil. Předsedu Ústřední vojenské komise KS Číny (a její místopředsedy a členy) volí ústřední výbor strany, vždy na svém prvním zasedání na závěr sjezdu na kterém byl ústřední výbor zvolen, případně i v průběhu funkčního období.

Historie

Komunistická strana Číny vznikla roku 1921, vrcholný orgán pro vojenské záležitosti si zřídila o několik let později, roku 1925, a sice vojenské oddělení ústředního výboru; v následujících letech se název a význam nejvyššího stranického vojenského orgánu často měnil. V letech 1931–1937 v čele komunistické armády stála Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky. Od roku 1937 fungovala Ústřední revoluční vojenské komise KS Číny. Roku 1949 se vznikem Čínské lidové republiky byla stranická komise zrušena a ozbrojené síly podléhaly státní Lidové revoluční vojenské radě, roku 1954 s přijetím první ústavy ČLR vznikl Státní výbor obrany Čínské lidové republiky, jehož předseda byl zároveň předsedou ČLR (prezidentem) a současně fungovala obnovená stranická Ústřední vojenské komise KS Číny. Roku 1975 byla přijata nová ústava, v důsledku čehož byl Státní výbor zrušen a ozbrojené síly země řídila Ústřední vojenská komise KS Číny, přičemž její předseda byl vrchním velitelem ozbrojených sil. Poslední změna proběhla roku 1983, kdy ústava z roku 1982 zavedla současné uspořádání.

Od roku 1943 je na místo předsedy ústřední vojenské komise vždy vybírán vůdce strany, a sice předseda ústředního výboru (do roku 1981), případně generální tajemník ústředního výboru (od roku 1989). V letech 1981–1989 byl vojenskou komisi vedl Teng Siao-pching, který sice nepřijal funkci předsedy ani generálního tajemníka, ale fakticky vůdcem strany byl. V letech 2002–2004 pak vojenskou komisi vedl Ťiang Ce-min, který sice roku 2002 na sjezdu strany již nebyl zvolen do funkce generálního tajemníka a předal tak vedení strany svému nástupci Chu Ťin-tchaovi, ale vedení vojenské komise si podržel do roku 2004.

Seznam

Seznam uvádí předsedy Ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny a jejích předchůdců, vrcholných stranických orgánů řídících komunistické armády v letech občanské války, a též vedoucí analogických státních komisí a výborů.

předsedové stranických vojenských orgánů předsedové státních vojenských orgánů
Portrét Jméno Od Do Znovuzvolení Jméno Od Do
vedoucí vojenského oddělení ústředního výboru KS Číny[1] neexistovalo
Čang Kuo-tchao říjen 1925[pozn. 1] listopad 1926
předseda Ústřední vojenské komise KS Číny[1]
Čou En-laj listopad 1926[1] srpen 1927[1]
vedoucí vojenské sekce organizačního oddělení ústředního výboru KS Číny[1]
Čou En-laj srpen 1927 říjen 1928
vedoucí vojenského oddělení ústředního výboru KS Číny,
od ledna 1929 současně předseda Ústřední vojenské komise KS Číny
Jang Jin říjen 1928 srpen 1929
Čou En-laj srpen 1929 únor 1930
tajemník Ústřední vojenské komise KS Číny[1]
Kuan Siang-jing březen 1930 srpen 1930
Čou En-laj srpen 1930 leden 1931
Vedoucí vojenského oddělení ústředního výboru KS Číny Předseda Ústřední revoluční vojenské komise Čínské sovětské republiky[pozn. 2]
Čou En-laj leden 1931 červen 1931 Siang Jing leden 1931[1] listopad 1931
Li Fu-čchun červen 1931 leden 1932 Ču Te[pozn. 3] listopad 1931[1] prosinec 1936
Wu Chu-ťing leden 1932 1933
zrušeno
zrušeno Mao Ce-tung[pozn. 3] prosinec 1936[1] srpen 1937
předseda Ústřední revoluční vojenské komise KS Číny zrušeno
Mao Ce-tung srpen 1937 srpen 1945
předseda Ústřední vojenské komise KS Číny
Mao Ce-tung srpen 1945 září 1949
zrušeno předseda Lidové revoluční vojenské rady Ústřední lidové vlády
Mao Ce-tung říjen 1949 září 1954
předseda Ústřední vojenské komise KS Číny předseda Státního výboru obrany
Mao Ce-tung září 1954 říjen 1976 znovuzvolen v září 1956, dubnu 1969 a srpnu 1973 Mao Ce-tung září 1954 duben 1959
Liou Šao-čchi duben 1959 říjen 1968
do ledna 1975 funkce předsedy neobsazena, v lednu 1975 Státní výbor obrany zrušen
Chua Kuo-feng říjen 1976 červen 1981 znovuzvolen v srpnu 1977
Teng Siao-pching červen 1981 listopad 1989 znovuzvolen v září 1982, listopadu 1987 předseda Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky
Teng Siao-pching červen 1983 březen 1990
Ťiang Ce-min listopad 1989 září 2004 znovuzvolen v říjnu 1992, září 1997, listopadu 2002 Ťiang Ce-min březen 1990 březen 2005
Chu Ťin-tchao září 2004 listopad 2012 znovuzvolen v říjnu 2007 Chu Ťin-tchao březen 2005 březen 2013
Si Ťin-pching listopad 2012 úřadující znovuzvolen v říjnu 2017 Si Ťin-pching březen 2013 úřadující

Odkazy

Poznámky
  1. Od října 1925 nebo od února 1926.[1]
  2. Od roku 1933 do ledna 1935 celkové řízení vojenských záležitostí držela ve svých rukou „trojka“ (Čchin Pang-sien, Čou En-laj, Otto Braun).[2] V březnu 1935 byla nahrazena trojicí Čou En-laj, Wang Ťia-siang, Mao Ce-tung, kterou v červnu 1935 doplnil Čang Kuo-tchao. Po rozdělení rudých vojsk na armádu Čang Kuo-tchaoa (a Ču Teho) a armádu zbytku vedení (v září 1935), druhé vojsko řídila pětice Mao Ce-tung, Čou-En-laj, Wang Ťia-siang, Pcheng Te-chuaj a Lin Piao.[1]
  3. V lednu 1933 – únoru 1934 úřadující předseda Siang Jing. V listopadu 1935 – prosinci 1936 fungovala i Severozápadní Ústřední revoluční vojenská komise Čínské sovětské republiky v čele s Mao Ce-tungem.[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chairman of the Central Military Commission na anglické Wikipedii.

  1. LI, Nan. The Central Military Commission and Military Policy in China. In: MULVENON, James C.; YANG, Andrew N. D. The People's Liberation Army as Organization: Reference Volume v1.0. [s.l.]: RAND Corporation, 2002. ISBN 0-8330-3303-4. S. 45–94, na s. 53–56. (anglicky)
  2. KAMPEN, Thomas. Mao Zedong, Zhou Enlai and the Evolution of the Chinese Communist Leadership. Copenhagen, Denmark: NIAS Press, 2000. ISBN 8787062763. S. 75. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.