Tas z Boskovic

Tas z Boskovic (1430/1432?[1] – 25. srpna 1482 Vyškov) (Tas Černohorský z Boskovic, Protasius von Boskowitz) byl diplomat, šlechtic a roku 1457 se stal olomouckým biskupem.

Tas Černohorský z Boskovic
Narození1430/1432?
Úmrtí25. srpna 1482 (ve věku 35–36 let)
Vyškov
Příčina úmrtímor
Místo pohřbeníOlomouc
Povoláníkatolický kněz
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeBeneš Černohorský z Boskovic
RodBoskovicové
PříbuzníPerchta II. z Boskovic (sourozenec)
Funkceprobošt (1453–1482)
olomoucký biskup (1457–1482)
diecézní biskup (od 1459)
katolický biskup (od 1460)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Původ
Erb Boskovických

Pocházel z černohorské větve starého moravského rodu pánů z Boskovic. Jeho otec byl podkomoří markrabství moravského Beneš Černohorský z Boskovic, který se roku 1451 odřekl kalicha.

Biskupská činnost

Tas se stal roku 1450 brněnským kanovníkem a roku 1457 byl zvolen za olomouckého biskupa. Po vysvěcení v roce 1459 a převzetí biskupského úřadu slíbil Tas z Černé Hory, že bude podporovat krále Jiřího z Poděbrad,[2] pokud se jeho činnost nebude příčit víře a církvi. V králových službách absolvoval řadu diplomatických jednání a vykonal několik poselství. Biskup Tas měl velké zásluhy o zvelebení školství na Moravě a také o založení tiskárny. V roce 1465 dal pořídit veškerý soupis biskupského zboží. V roce 1468 vykoupil ze zástavy hrad Mírov a o rok později dal zbudovat městský kostel ve Vyškově. Tamější hrad dal přestavět na renesanční zámek. Do zámecké zdi vyškovského zámku byl vsazen biskupův znak.

Česko-uherské války a podpora Jagellonců na český trůn

Když dal roku 1466 papež Pavel II. českého krále do klatby a začaly česko-uherské války, přešel biskup Tas na stranu uherského krále Matyáše Korvína a stál v pozadí za jeho volbou českým králem roku 1469. Jako plnomocník Matyáše Korvína jednal s posly Jiřího z Poděbrad. Jiří z Poděbrad se však dědických nároků na trůn vzdal a nabídl svoji korunu polským Jagelloncům. Biskup Tas z Boskovic následně vyjednával s polským králem Kazimírem IV. Jagellonským, stále ve prospěch Matyáše Korvína.[3] Po Poděbradově smrti (†1471) však Matyáše opustil a podporoval jagellonskou kandidaturu na trůn. Do Polska vedl poselstvo, které tam oznámilo Vladislavovu volbu. Za jeho přispění byla uzavřena 7. prosince 1478 Olomoucká smlouva.

Biskup a dobrodinec města Vyškova, jakožto i vyškovské farnosti, zemřel 25. srpna 1482 na morovou epidemii.


Odkazy

Reference
  1. http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BOSKOVIC_%C4%8CERNOHORSK%C3%9D_Tas_z_%3F1430/1432-25.8.1482
  2. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vydání. vyd. Olomouc: [s.n.], 2016. 414 s. ISBN 9788085037777, ISBN 8085037777. OCLC 965749064 S. 22.
  3. Protáz Černohorský z Boskovic | Arcidiecéze olomoucká. www.ado.cz [online]. [cit. 2018-11-24]. Dostupné online.

Literatura
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik, 2000. ISBN 80-902811-0-9.
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha: Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 84–86.
  • Čáda František, Zlomky ztraceného spisu olomouckého biskupa Tasa, Studie o rukopisech, 1973, s. 5-31.
  • Kouřil Miloš, Diplomat a humanista. Tas Černohorský z Boskovic. In: Osobnosti moravských dějin (1). Brno, Matice moravská 2006, s. 155-162.
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 420.
  • Fifková, Renáta a Holásek, Břetislav. Osobnosti Olomouckého kraje. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. ISBN 978-80-85037-77-7
  • HORKY, Josef Edmund. Prothasius Bischof zu Olmütz und seine Neffen. Archiv für Geographie, Historie, Staats- und Kriegskunst. Wien: Anton Strantz, 1819, s. 170–172. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.