Přítoky (tvrz)

Vesnice Přítoky byla koncem čtrnáctého století rozdělena na dva díly. Jeden z nich patřil kutnohorským měšťanům, kteří ve vsi vlastnili také hospodářský dvůr, u kterého vznikla gotická tvrz. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1454, kdy ji Jan Soukeník prodal Janovi Malškorubskému.[2] V roce 1462 byl držitelem tvrze pražský kupec Jan Gebhart, který ji od Jana Malškorubského získal namísto splátky dluhu.[3] V roce 1501 Voršila Cihelníková, vdova po Janu Gebhartovi, prodala dvůr Přítoka s příslušenstvím Václavu Maternovi z Květnice. Od té doby se majitelé dvora řídili zemským právem, namísto dosavadního práva městského šosu.[3]

Maternové z Květnice tvrz přestavěli v renesančním slohu.[2] Okolo roku 1530 ji vlastnil Václavův syn Jindřich, který zemřel v roce 1537. Majetek po něm zdědili synové Adam a Jindřich, kteří po roce 1550 s Kutnou Horou vedli spory o placení poplatku městskému špitálu, stanovenému už na konci čtrnáctého století. Adam Materna zemřel v roce 1590 a statek převzal jeho synovec Bernart. Zemřel nejpozději v roce 1613. Z několika jeho dětí Přítoky zdědil Adam Materna, který je roku 1622[2] prodal Ladislavovi Hrobčickému z Hrobčic.[2] Za svůj podíl na stavovském povstání v letech 1618–1620 byl odsouzen ke konfiskaci třetiny majetku.[3] Přišel tak o svůj Čestín,[3] Přítoky a majetek v Bylanech.[2] Oba statky koupil Albrecht Libštejnský z Kolovrat a roku 1630[2] nebo 1631 je prodal tvrz se dvorem a ovčínem kutnohorské jezuitské koleji.[3]

Jezuité Přítoky spravovali ze svého křesetického statku a tvrz od té doby sloužila k ubytování správce dvora a hospodářským účelům. Po zrušení řádu byl dvůr v osmdesátých letech osmnáctého století rozparcelován a tvrz rozdělena na dva domy (čp. 1 a 3).[2]

Průčelí obou domů (čp. 3 vlevo)

Budova renesanční tvrze se dochovala ve zdivu domů čp. 1 a 3. Stavba prošla v osmnáctém století, kolem roku 1910 a ve třicátých letech dvacátého století úpravami, které ji vtiskly dochovanou podobu.[4] Byly zřízeny nové vchody, vestavěno schodiště do prvního patra, původní střecha byla nahrazena dvěma polovalbovými střechami.[2] Dům čp. 1 má střechu z bobrovek, zatímco čp. 3 z eternitu.[4] Z původní gotické tvrze se zachoval jen sklep západně od obou domů a nepatrné terénní reliky příkopů a valů.[2]

Hladké fasády domů jsou členěné štukovými pásy a okny orámovanými šambránami. Dům čp. 3 má štít členěný lizénami. Některá okna mají původní renesanční ostění. V interiéru se v přízemních prostorách dochovaly valené klenby s lunetami a hřebínky, portály, stupně schodiště nebo trámový záklopový strop v prvním patře.[4]