Přímorožec beisa

Přímorožec beisa (Oryx beisa) je sudokopytník dosahující délky až 190 cm a váhy do 240 kg. Výška zvířete v kohoutku nepřesahuje 120 cm. Vyskytuje se v Etiopii a Keni. Výrazným znakem přímorožce beisa jsou jeho rohy. Barva krátké srsti je šedá až žlutá s bílým břichem. Vzhled zvířete doplňují černé pruhy okolo břicha, na nohou a hlavě. Populace ve volné přírodě se v současnosti odhaduje na 67 000 jedinců.

Přímorožec beisa
poddruh O. beisa beisa
Stupeň ohrožení podle IUCN

ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Nadtřídačtyřnožci (Tetrapoda)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďturovití (Bovidae)
Podčeleďpřímorožci (Hippotraginae)
Rodpřímorožec (Oryx)
Binomické jméno
Oryx beisa
(Rüppell, 1835)
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chování

Přímorožec beisa tvoří menší stáda do 40 jedinců, která jsou tvořena pouze samicemi a jedním samcem. Ostatní samci žijí samotářským životem a ke stádu se připojují pouze v období říje, kdy však musí svádět urputné boje s vůdčím samcem stáda, které můžou skončit až smrtí slabšího samce. Přímorožec beisa je zvíře teritoriální, který území svého stáda vyznačuje močí.

Potrava

Živí se zejména listy a výhonky rostlin, zejména trav. V době nouze přímorožec beisa dokáže vyhrabat kořínky skryté až metr pod zemí.

Rozmnožování

Samice přímorožce beisa rodí jedno celohnědé mládě po osmi a půl měsících březosti. Samice zůstává po dobu jednoho a půl měsíce s mládětem, odděleně od stáda. Kojení trvá přibližně tři a půl měsíce.

Chov v zoo

Přímorožec beisa je v Evropě chován v pouhých 8 zoo a to v počtu 36 jedinců. V Česku chovala tento druh na počátku roku 2018 Zoo Praha, která zároveň od roku 2017 vede Evropskou plemennou knihu pro tento druh, a samčí skupinu Zoo Ostrava.[2] Na Slovensku tento druh chován není. Mimo Evropu lze zmínit čtyři instituce na Arabském poloostrově a jednu na Tchaj-wanu.[3]

Chov v Zoo Praha

Zoo Praha začala chovat tento druh v roce 2000, kdy byl přivezen samec a tři samice z francouzské zoo La Palmyre[4]. První mládě se narodilo 22. 12. 2001. V roce 2015 byl odchovaný samec Damián (narozen 4. 2. 2014) převezen do Džibutska v rámci reintrodukčního projektu.[5] Roku 2017 byla zoo pověřena vedením evropské plemenné knihy pro tento druh.[4]

Na konci roku 2017 byli chováni tři samci a pět samic.[6] 5. ledna 2018 se samici Grácii a samci Akimovi narodil další samec.[7][8] Do léta 2018 se narodilo 20 mláďat[3], z nichž se podařilo 16 odchovat.[8] Další samci přišli na svět 19. 12. 2018[9] a 12. 3. 2019.[10] 3. 4. 2019 byl dovezen samec ze Zoo Ostrava.[11] Na jaře 2020 byl odvezen do Zoo Hodonín mladý samec Bela a z téže zoo dovezen chovný samec Rebel.[12]

  • Mládě přímorožce beisa v Zoo Praha
  • Přímorožec beisa v Zoo Praha

Fotogalerie
  • Přímorožec beisa v zajetí
  • Přímorožec beisa
  • Přímorožec beisa ve volné přírodě

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné online.
  3. Zoo Praha - interní přehledy chovaných druhů, 2018
  4. Zoo Praha povede plemennou knihu gaviála indického a přímorožce beisa. iDNES.cz [online]. 2017-11-06 [cit. 2018-04-12]. Dostupné online.
  5. Dlouhorohý přímorožec Damián odletěl do východní Afriky. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2018-04-12]. (česky)
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
  7. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné online. (česky)
  8. DOBIÁŠOVÁ, Barbora. Ohrožená antilopa. Trojský koník. 2018, čís. 1, s. 5.
  9. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-01-29]. Dostupné online.
  10. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-04-24]. Dostupné online.
  11. Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.
  12. Krátce ze zoo. YouTube [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.