Eduard Rüppell

Jako syn bankéře se vyučil v oboru bankovnictví. Díky své finanční nezávislosti podnikl roku 1817 cestu do Egypta, po níž se rozhodl ke studiu botaniky a zoologie na univerzitách v Pavii a Janově. V letech 1822-1827 výzkumnou výpravu k Akabskému zálivu, Rudému moři a Núbii. Po setřídění a zpracování sbírek odjel na další cestu, tentokrát do Habeše, z které přivezl mimo jiné řadu rukopisů.

Roku 1841 se stal druhým ředitelem jím spoluzaložené Senckenbergovy přírodovědné společnosti. V letech 1849-1850 se vydal na svou poslední cestu do Afriky. Jím nastřádané preparáty z cest se zařadily mezi základní sbírky Senckenbergova muzea ve Frankfurtu.

Bylo po něm pojmenováno pět zvířecích rodů a 79 zvířecích a rostlinných druhů. V zoologických kruzích se proslavil prvním popisem do té doby neprozkoumaného druhu rypoše lysého pod latinským jménem Heterocephalus glaber v etiopské provincii Ševa.

Jako první cizinec obdržel v roce 1839 v Londýně zlatou medaili Královské zeměpisné společnosti.

Město Frankfurt darovalo Rüppellovi sedící sochu Goetheho od Pompea Marchesiho v životní velikosti. Po ukončení spolupráce s muzeem se věnoval numismatice, i proto svému domovskému městu daroval například mince ptolemajovské dynastie nebo římských císařů v Alexandrii. Po pruské anexi Frankfurtu v roce 1866 uprchl do Curychu, brzy se ovšem vrátil zpět. Ve Frankfurtu žil jako vysoce vážený občan za své zásluhy na poli zoologie, mineralogie, paleografie, geografie a numismatiky.