Příchovští z Příchovic
Příchovští z Příchovic (též psáno Przichowskzy z Przichowitz, Przychowsky z Przychowicz) jsou starý český vladycký rod, pocházející z Příchovic nedaleko západočeských Přeštic.
| Příchovští z Příchovic Przichowskzy z Przichowitz | |
|---|---|
 Erb Příchovských z Příchovic | |
| Země |  České království |
| Tituly | svobodní páni, hrabata |
| Rok založení | 1328 (první zmínka) |
| Vymření po meči | 1816 (svojšínská větev) |
| Poslední vládce | František Vojtěch Příchovský |
| Větve rodu | Skočická a svojšínská |
Historie
První zmínky pocházejí ze 14. století. Dluhomil (roku 1328 Dlohomili de Psrichowiz) a jeho synové Vilém, Stojmír z Trubec u Neuměře, Zdebor a Slavibor.[1] Stojmírovi synové byli Stojmír z Tupadel, Vilém z Příchovic a Martin Rochce z Otova. Od roku 1401 se začal Vilém psát Příchovský podle tvrze a vsi Příchovice. Jeho syn Vilém "Rohovec" měl syna Stojmíra Příchovského. Jeho syn Jan Rohovec Příchovský syna Zdebora, který měl syny Markvarta, Jindřicha, Kryštofa, Viléma, Lvíka, Václava a Jana. Koncem 15. století se rozdělili na dvě větve, podle statků Skočice a Svojšín.
Lvík Příchovský z Příchovic krátce vlastní Přeštice. Roku 1613 v Přešticích probodl Karel Příchovický z Příchovic Jana Markvarta Lukavského z Řeneč.[2]
Skočecká větev
Markvart z Příchovic na Skočicích, syn Markvarta a Kateřiny z Reitzensteina, vystavěl roku 1583 lužanský zámek, který byl sídlem do roku 1721.[zdroj?!] Jinými možnými staviteli zámku byli Petr nebo Adam ze stejné rodové větve.[3]
Skočecká větev se rozmnožila do mnoha odnoží. Jan Karel v roce 1651 povýšil do panského stavu, do kterého povýšili i Jan Vilém a Antonín Leopold, kterým se této cti dostalo v roce 1723. Přes toto polepšení větev chudla.
Svojšínská větev
V 16. století získává Markvartův bratr Jiří Příchovský z Příchovic Svojšín věnem od Anny Svojské z Nalžov. Svojšínské větvi se dařilo lépe. V roce 1759 povýšili Jan Václav, Antonín Petr a Šťastný Ladislav do hraběcího stavu. Antonín Petr Příchovský (1707–1793) vystudoval u jezuitů, působil jako kaplan v Sobotce. Stal se biskupem v Hradci Králové. V roce 1763 byl jmenován pražským arcibiskupem. Zasloužil se o levná vydání překladu Bible a v Praze si držel módní salón. Na jeho příkaz byl vystavěn pozdně barokní reprezentativní Arcibiskupský palác na Hradčanském náměstí v blízkosti Pražského hradu, jehož průčelí ozdobil svým znakem. Jeho bratr hrabě Jan Václav (1706–1781) se přiženil na panství Nový Stránov u Mladé Boleslavi k pánům z Lišova. Syn Jana Václava, rada apelačního soudu František de Paula Antonín hrabě Příchovský (1736–1814), vlastnil toto panství do roku 1794, kdy je prodal pánům z Heritesu.[4]
Během pražských korunovačních slavností Leopolda II. oslnila svou krásou Marie Aloisie hraběnka Příchovská, druhá manželka Františka de Paula Antonína, hraběte Příchovského.
V roce 1816 svojšínská linie vymřela (František Vojtěch Příchovský).
Erb
V erbu nosili tři spojené labutí (husí) krky v bílé barvě se zlatými zobáky na červeném podkladu.
Odkazy
Reference
- http://patricus.info/Rodokmeny/Prichovsky.txt Archivováno 19. 7. 2015 na Wayback Machine – Rodokmen
- http://www.mistopisy.cz/historie_prestice_5692.html – Přeštice – Historie obce
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Lužany – zámek, s. 202.
- Jan Steinbauer: Familie von Herites, sepsáno v letech 2002–2008, dostupné z WWW
Literatura
- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Příchovští z Příchovic, s. 119–121.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Příchovští z Příchovic na Wikimedia Commons