Pěnice slavíková

Polytypický druh se 2 poddruhy:[2]

• S. b. borin (Boddaert, 1783) – nominální poddruh hnízdící ve většině Evropy a zimující v západní a střední Africe.
• S. b. woodwardi (Sharpe, 1877) – hnízdí v rozmezí od středního Polska a bývalé Jugoslávie východně po střední Sibiř; zimuje ve východní a jižní Africe.

Zpívající samec

• Délka: 13,5–14,5 cm
• Rozpětí křídel: 20–24 cm
• Hmotnost: 16–22 g.

Menší než vrabec. Její zbarvení je nenápadné bez výraznějších znaků. Svrchní stranu těla má hnědavě šedou a spodinu hnědobílou. Zobák je poměrně silný, šedobéžový, končetiny taktéž. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně.

Žije skrytě, její přítomnost lze proto nejlépe zjistit díky hlasu. Vábí nejčastěji pronikavým „tšéék tšéék“ nebo „tek tek“, varuje tvrdým „tčrrr“. Zpěv je dlouhý 3–8 sekund a tvořený řadou rychlých, pronikavých a drnčivých tónů. Podobá se zpěvu pěnice černohlavé (S. atricapilla), má však delší strofy a není zakončen flétnovitými zvuky.

Hnízdí ve většině Evropy a západní Asii. Její areál rozšíření sahá od severního Portugalska, Francie a západního Irska východně až po řeku Jenisej. Ve střední Evropě se vyskytuje od dubna do září. Je tažná na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe (konkrétní zimoviště se však liší v závislosti na poddruzích, viz výše).

Hnízdí hlavně ve vlhkých listnatých nebo smíšených lesích s bohatým podrostem, keřovým patrem a mýtinami, na jejich okrajích, v remízcích, křovinách podél potoků, parcích a zahradách.[3][4][5]

V České republice hnízdí po celém území, početněji v nižších a středních polohách (nepravidelně až po horní hranici lesa).[6]

Evropská populace je odhadována na 8,5–16 milionů párů,[7] z nichž ve střední Evropě hnízdí přibližně 1,8–3,2 milionů. Celková populace v České republice pak čítá zhruba 200–400 tisíc párů.[6]

Cuculus canorus canorus + Sylvia borin borin

Mladí ptáci dospívají v prvním roce života. Ve střední Evropě hnízdí 1× až 2× ročně od května do července. Miskovité hnízdo spletené ze stébel trav staví oba rodiče většinou níže než 30 cm nad zemí dobře ukryté v hustých keřích. V jedné snůšce je 4–5 světlých, hnědě skvrnitých, 19,9 × 14,7 mm velkých[4] vajec, na kterých sedí 11–12 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouštějí po 10–12 dnech. Nejvyšší zaznamenaný věk je 14 let a 2 měsíce.[8]

Živí se hlavně hmyzem, pavouky a jinými bezobratlými, na podzim požírá také různé plody.