Páleč

Obec Páleč (dříve Velký Páleč, německy Gross Paletsch) se nachází v severní části okresu Kladno mezi obcemi Vraný a Zlonice asi deset kilometrů severně od města Slaný. Žije zde 214[1] obyvatel. Dominantou obce je gotický kostel Narození Panny Marie.

Páleč
náves
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 564192
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°18′43″ s. š., 14°2′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel214 (2022)[1]
Rozloha5,52 km²
Katastrální územíPáleč u Zlonic
Nadmořská výška254 m n. m.
PSČ273 71
Počet domů101 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPáleč 65
27371 Zlonice
[email protected]
StarostkaJana Šimonová
Oficiální web: www.obecpalec.cz
Páleč
Další údaje
Kód obce564192
Kód části obce117391
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Název obce nejspíše souvisel s tím, že obec vznikla na místě vypáleného lesa při kolonizaci ve 13. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. V obci stála tvrz, na níž sídlil místní zeman. V první polovině 14. století patřila alespoň část obce biskupu Janu z Dražic, který ji daroval nově založenému klášteru augustiniánů v Roudnici nad Labem. Ten měl nejpozději roku 1338 také patronátní právo ke zdejšímu kostelu postavenému v letech 1333–1338. Po husitských válkách přešla obec do majetku českých panovníků, kteří ji propůjčovali. V 16. století ji získali od císaře Ferdinanda I. páni Hrobčičtí z Hrobčic, kteří ji drželi do roku 1623. Ještě v roce 1928 bylo možno pozorovat asi 40 m široké a 36 m dlouhé původní zdivo základů vlastní tvrze, tvrz samotná zřejmě zanikla ve třicetileté válce, kdy bylo jmění Hrobčických zkonfiskováno.

Jednou z nejvýznamnějších postav v dějinách obce byl bezpochyby Štěpán z Pálče, syn místního vladyky, který byl přítelem mistra Jana Husa. V době svých studií jezdili společně do Pálče na prázdniny. Společně působili také na univerzitě v Praze, kde patřili k reformní straně. Do sporu se oba dostali po Husově vystoupení proti prodeji odpustků v Praze, vyhlášeném papežem Janem XXIII. a po Pálčově návratu z Itálie. Páleč se i přes dlouholeté přátelství na Kostnickém koncilu roku 1415 postavil v Husově procesu na stranu žalobců a podílel se tak na jeho odsouzení. Později nemohl zůstat v Čechách a zemřel ve vyhnanství v Polsku.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932

Ve vsi Páleč (430 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] holič, 3 hostince, kapelník, kolář, 2 kováři, 6 rolníků, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Páleč, trafika.

Pamětihodnosti

Doprava

  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci jsou železniční stanice Zlonice a Vrbičany, oboje ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – Obcí projížděla v červnu 2011 autobusová linka Slaný – Zlonice – Vraný (8 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[11]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 976. (česky a německy)
  10. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Páleč – tvrz, s. 366–367.
  11. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.