Oxid titanatý
Oxid titanatý (TiO) je jedním z oxidů titanu, který v něm má oxidační číslo II. Může se vyskytovat v atmosféře chladnějších hvězd.
Oxid titanatý | |
---|---|
Molekula oxidu titanatého | |
Obecné | |
Systematický název | Oxid titanatý |
Anglický název | Titanium(II) oxide |
Německý název | Titan(II)-oxid |
Sumární vzorec | TiO |
Vzhled | bronzové krystaly |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 12137-20-1 |
PubChem | 61685 |
SMILES | [Ti-]#[O+] |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 63,866 g/mol |
Teplota tání | 1 750 °C |
Teplota varu | 3 000 °C (přibližně) |
Teplota změny krystalové modifikace | 991 °C (α → β) |
Hustota | 4,89 g/cm3 |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
kyselina sírová kyselina chlorovodíková (ne) kyselina dusičná (ne) |
Měrná magnetická susceptibilita | 17,34×10−6 cm3g−1 |
Měrný elektrický odpor | 0,04 Ώm |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová (α) krychlová (β) |
Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 416,5 pm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −519,7 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 916 J/g |
Standardní molární entropie S° | 34,77 JK−1mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −495,0 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,786 JK−1 g−1 |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Literatura
- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Portály: Chemie
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.