Šťavelovité

Šťavelovité (Oxalidaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu šťavelotvaré (Oxalidales). Zahrnuje byliny i dřeviny a je rozšířena po celém světě. Šťavelovité se vyznačují složenými listy a pětičetnými květy se svrchním semeníkem. Plodem je tobolka nebo bobule. Často mají vysoký obsah šťavelanů. V České republice jsou zastoupeny pouze rodem šťavel. Karambola poskytuje tropické ovoce.

Šťavelovité
Šťavel kyselý (Oxalis acetosella)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádšťavelotvaré (Oxalidales)
Čeleďšťavelovité (Oxalidaceae)
R.Br., 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Mezi šťavelovitými převládají byliny, tropičtí zástupci však zahrnují i keře a stromy. Bylinní zástupci mají často podzemní hlízy nebo dužnaté oddenky. Odění je tvořeno jednoduchými chlupy. Listy jsou střídavé, celokrajné, u některých zástupců uspořádané v přízemní růžici nebo shlucích na vrcholech větví, dlanitě nebo zpeřeně složené, trojčetné nebo výjimečně redukované na jediný lístek. Na řapíku či řapíčcích jednotlivých lístků je nezřídka ztlustlina (tzv. pulvinus), u některých zástupců se lístky na noc sklánějí, výjimečně (Biophytum) mohou být i sensitivní na dotyk. Žilnatina je dlanitá až zpeřená, palisty obvykle chybějí. Květenství jsou úžlabní, často připomínající okolík, případně vrcholíky nebo i hrozny. Někdy jsou květenství redukovaná na jediný květ. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, od drobných nenápadných až po velké a nápadné. Kalich i koruna jsou složeny z 5 volných lístků. Tyčinky jsou obvykle v počtu 10, na bázi srostlé, ve dvou kruzích, ve vnitřním kruhu jsou delší než ve vnějším. Semeník je svrchní, srostlý obvykle z 5 plodolistů, laločnatý, s 5 volnými čnělkami na vrcholu a s 5 komůrkami. V každém plodolistu je několik vajíček. Nektar je produkován nektárii mezi korunními plátky nebo na bázi tyčinek. Plodem je pouzdrosečná tobolka, řidčeji dužnatá bobule. Semena obsahují dužnatý endosperm a až na výjimky jsou opatřena míškem.[1][2][3]

Rozšíření

Čeleď je celosvětově rozšířena, největší druhové bohatství je v tropickém a subtropickém pásu. Zahrnuje přes 900 druhů v přibližně 5 rodech. Největší rody jsou šťavel (Oxalis, asi 450 druhů zejména v Kapsku a Jižní Americe) a citobýl (Biophytum, asi 70 druhů, zejména v Jižní Americe a na Madagaskaru). Zástupci šťavelovitých rostou na nejrůznějších stanovištích, v tropickém pásu od suchých či vlhkých nížinných oblastí až po hranici sněhu v horách. Šťavel růžkatý je kosmopolitní druh, rozšířený po celém světě od tropů po teplejší oblasti mírného pásu.[1]

V Evropě je čeleď zastoupena pouze rodem šťavel.[4]

Ekologické interakce

Květy šťavelovitých jsou opylovány především hmyzem, lákaným nektarem a nezřídka i nápadnými květy. Častá je různočnělečnost (heterostylie), včetně heterotristylie. Semena šťavelů a citobýlu mají speciálně vyvinutý míšek, který je v době zralosti vystřeluje do okolí. Dužnaté plody tropických rodů Averrhoa, Dapania a Sarcotheca jsou vyhledávány řadou zvířat, zahrnujících opice, netopýry či ptáky, kteří rozšiřují jejich semena. Některé druhy šťavelů se též intenzivně šíří dceřinými hlízkami.[1]

Obsahové látky

Pro šťavelovité je charakteristický vysoký obsah rozpustných nebo nerozpustných, krystalovaných šťavelanů. U šťavelů a karamboly byl prokázán obsah leukodelfinidinů a leukocyanidinů.[1]

Taxonomie

Do původně bylinné čeledi šťavelovité byla vřazena dřevinná čeleď Averrhoaceae se třemi rody - Averrhoa, Dapania a Sarcotheca. Od rodu šťavel byly oddělovány některé další rody: Xanthoxalis (žlutošťavel), Sassia (šťavelec) aj.

Zástupci

  • karambola (Averrhoa, česky též averoa)
  • citobýl (Biophytum)
  • šťavel (Oxalis) - šťavel - asi 700 druhů, s celosvětovým rozšířením
  • žlutošťavel (Xanthoxalis)[5]

Význam

Oba druhy karamboly, Averrhoa carambola a Averrhoa bilimbi mají jedlé plody a jsou pěstovány v tropech celého světa. V Malajsii se místně konzumují také plody Sarcotheca. V jihoamerických Andách se jedí podzemní hlízy šťavelu hlíznatého (Oxalis tuberosa). Některé druhy šťavelů jsou pěstovány jako okrasné rostliny.[1][6][7]

Seznam rodů

Averrhoa, Biophytum, Dapania, Oxalis (včetně Lotoxalis a Xanthoxalis), Sarcotheca[8]

Reference

  1. STEENIS, C. (ed.). Flora Malesiana. Vol. 7 (2). Leiden, Niederlands: Foundation Flora Malesiana, 1971. ISBN 90-01-31814-2. (anglicky)
  2. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034. (anglicky)
  3. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946. (anglicky)
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online. (anglicky)
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  6. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. (česky)
  7. NOWAK, B.; SCHULZOVÁ, B. Tropické plody. [s.l.]: Knižní klub, 2002. (česky)
  8. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

  • Judd et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. 2. ed. Sinauer Associates Inc, 2002. ISBN 978-0-87893-403-4.
  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. VII). Timber Press, 2003. ISBN 1-930723-13-X
  • Hejný S. et al. Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. ISBN 80-200-0643-5.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.