Otakar Jedlička

Otakar Jedlička (22. prosince 1845, Hořiněves – 27. června 1883, Smiřice) byl český lékař, novinář a spisovatel. Od studentských let přispíval do většiny českých časopisů prózami, vesměs nepříliš originálními a silně inspirovanými příkladem známých spisovatelů. Podrobně zpracoval dějiny bojů v Čechách r. 1866. Byl aktivním členem Sokola. Současníci jej oceňovali pro obětavou vlasteneckou práci i osobní vlastnosti.

Otakar Jedlička
Narození22. prosince 1845
Hořiněves
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. června 1883 (ve věku 37 let)
Smiřice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtítuberkulóza
NárodnostČeši
Povolánílékař, spisovatel a novinář
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 22. prosince 1845 v Hořiněvsi jako syn lékaře. Nižší školy studoval v Broumově, poté absolvoval gymnázium v Hradci Králové.[1] Roku 1861 se tam spřátelil s o deset let starším spisovatelem Josefem Barákem.[2]

V roce 1865 odešel do Prahy, kde byl přijat na lékařskou fakultu. Brzy ho ale postihla rodinná tragédie – zemřel mu otec a tím ztratil zdroj příjmu.[2] Nezbylo mu než si přivydělávat doučováním a novinářstvím, což mělo nepříznivý vliv na jeho studijní výsledky.[1] Na druhou stranu, i s pomocí Josefa Baráka, se zde začala rozvíjet jeho literární tvorba.[2]

V Praze rovněž vstoupil do Sokola a byl v této organizaci velmi aktivní. V letech 1872-5 byl praporečníkem, roku 1873 byl zvolen do výboru správního a zábavního.[2]

Roku 1876 přijal místo lékaře v Kutné Hoře a o dva roky později ve Smiřicích.[2] Zde roku 1882 obětavě pomáhal při epidemii neštovic. V témže roce onemocněl a určitou dobu se léčil v Piešťanech.[3]

V únoru 1883 se při cestě k nemocnému nachladil a na následky nemoci (zánět pohrudnice následovaný tuberkulózou) zemřel ve Smiřicích 27. června téhož roku.[3]

Byl oceňovaný pro přátelskou povahu, obětavé vlastenectví a lidumilnost. Na pohřeb mu přišlo asi deset tisíc lidí,[2] zejména z blízkého okolí, Hradce Králové a Jaroměře.[4]

hrob Otakara Jedličky na hřbitově ve Smiřicích

Dílo

Literární prvotiny uveřejnil roku 1864 v Nerudově časopisu Rodinná knihovna. Poté přispíval do většiny českých novin a časopisů, jako např. Národní listy, Národní pokrok, Svoboda, Květy, Světozor aj. Měl obdiv k předním vlasteneckým spisovatelům a snažil se napodobovat jejich styl, neusiloval příliš o uměleckou individualitu.[1] Přispíval i do časopisu Sokol a Sokolského sborníku.[2]

Roku 1866 se stal svědkem bitvy u Hradce Králové. Zprávy z bojiště posílal do Národních listů.[3] Ze svých zážitků i ze studia historických pramenů pak dlouhá léta tvořil své nejvýznamnější dílo, Boje v Čechách a na Moravě za války roku 1866.[5] Dokončil je až těsně před smrtí.[2]

Byl rovněž autorem životopisných studií o Janu Žižkovi, Josefu Jungmannovi a Josefu Barákovi.[6]

Z jeho umělecké prózy mají větší význam Novelety (1874 s reedicemi),[6] vyznačující se bohatým citem a lahodnou formou.[1] Knižně rovněž vyšla Pomněnka z hor.[6]

Reference
  1. Literatura. Dr. Otakar Jedlička. Národní listy. 1883-06-29, roč. 23, čís. 153, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-12-04].
  2. DOLEŽAL, V. Dr. Otakar Jedlička. Sokol. 1884, roč. 10, čís. 9, s. 100. Dostupné online [cit. 2011-12-04].
  3. ZAHÁLKA, Petr. MUDr. Otakar Jedlička. (www.smirice.cz)[nedostupný zdroj]
  4. Pohřeb spisovatele MDRa. Otakara Jedličky. Národní listy. 1883-07-04, roč. 23, čís. 157, s. 3. Dostupné online [cit. 2011-12-04].
  5. Dr. Otakar Jedlička. Humoristické listy. 1883-07-07, roč. 25, čís. 27, s. 222. Dostupné online [cit. 2011-12-04].
  6. Podle seznamu prací v NK ČR.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.