Ostroměř (nádraží)
Ostroměř je železniční stanice v západní části stejnojmenné obce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji poblíž řeky Javorky. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Chlumec nad Cidlinou – Trutnov a Hradec Králové – Turnov.
| Ostroměř | |
|---|---|
 Nádraží v Ostroměři | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký kraj |
| Obec | Ostroměř |
| Souřadnice | 50°22′8,34″ s. š., 15°32′40,72″ v. d. |
  Ostroměř (nádraží) | |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 555409[1] |
| Tratě | 040, 041 |
| Nadmořská výška | 265 m n. m. |
| V provozu od | 21. prosince 1870 |
| Zabezpečovací zařízení | elektromechanické[1] |
| Dopravních kolejí | 5[1] |
| Nástupišť (hran) | 5 (5)[1] |
| Prodej jízdenek |  |
| Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
| Služby ve stanici |  |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
Stanice byla otevřena 21. prosince 1870 společností Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB), která sem zprovoznila svou odbočnou trať z Velkého Oseku přes Chlumec nad Cidlinou, roku 1871 prodlouženou na Starou Paku, Martinice v Krkonoších a Trutnov. Autorem univerzalizované podoby stanic pro celou dráhu byl architekt Carl Schlimp. Trasa byla výsledkem snahy o propojení železniční sítě ÖNWB severovýchodním směrem k hranicím s Pruskem. Roku 1871 propojila ÖNWB své tratě mezi Ostroměří a Jičínem, pravidelný provoz zde byl zahájen 17. prosince.
Po zestátnění ÖNWB v roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.[zdroj?]
V roce 2007 získalo ostroměřské nádraží ocenění nejkrásnější nádraží roku.
Popis
Nachází se zde pět nekrytá jednostranných úrovňových nástupišť, k příchodu na nástupiště slouží přechod přes koleje. Ze stanice vycházejí tři vlečky.[1]
Reference
- Plánek stanice Ostroměř. Portál Provozování dráhy. Správa železnic, říjen 2019.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostroměř na Wikimedia Commons
- Popis nádraží z webu vlakregion.cz
- Historie Rakouské severozápadní dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah