Ostroměř
Obec Ostroměř se nachází v okrese Jičín, 7 km západně od Hořic, kraj Královéhradecký. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
Ostroměř | |
---|---|
Kaple Nejsvětější Trojice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0522 573272 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Hořice |
Okres (LAU 1) | Jičín (CZ0522) |
Kraj (NUTS 3) | Královéhradecký (CZ052) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°22′21″ s. š., 15°32′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 335 (2022)[1] |
Rozloha | 12,35 km² |
Nadmořská výška | 263 m n. m. |
PSČ | 507 52, 508 01 |
Počet domů | 510 (2021)[2] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 4 |
Počet ZSJ | 4 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | T. G. Masaryka 103 507 52 Ostroměř [email protected] |
Starosta | Ing. Tomáš Gabriel |
Oficiální web: www | |
Ostroměř | |
Další údaje | |
Kód obce | 573272 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Archeologické nálezy dokládají v okolí obce osídlení z pravěku, mezi 6.–10. stoletím zde bylo opevněné sídlo kmene Charvátů. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382, kdy zde sídlil Ješek Kdulinec z Ostroměře, jehož rod vystřídal koncem 15. století Zdislav Dobřenský z Dobřenic, po němž jej sňatkem získal roku 1529 Jan Sendražský ze Sendražic, později obec vlastnil Heřman z Rokytníka a po něm Václav Ostroměřský z Rokytnika a na Bítovanech, ten se svými bratry o zboží přišel po Bílé Hoře za svou účast ve stavovském povstání z roku 1618.
Rodokmen jmenovaných a dalších majitelů od 15. do poloviny 17. století je vyobrazen na nedávno zrestaurovaném epitafu ze sbírek Národního muzea v Praze.[3]
Albrecht z Valdštejna obec připojil ke svému panství Hořice. Roku 1665 se jako majitel Ostroměře a Holovous připomíná Heinrich Ernst de Carmes. Jeho syn Ferdinand obec roku 1680 prodal kartuziánům z Valdic, kteří byli zrušeni josefínskými reformami roku 1782. Roku 1827 obec Ostroměř koupil Ferdinand z Trautmannsdorffu a spojil ji se svým panstvím Kumburk.
Roku 1869 byla Ostroměř spojena železnicí na trase Chlumec nad Cidlinou – Stará Paka a roku 1871 zde měla konečnou Severozápadní dráha Hořice – Jičín.
Znak obce
Ostroměřští z Rokytníka měli v erbu ozbrojenou ruku se sekerou (širočinou), která přešla do současného znaku obce.
Průmysl
Firma Kámen Ostroměř zpracovává pískovec, těžený v lomě v Podhorním Újezdě.
Pamětihodnosti
- Socha Archanděla Michaela na návsi
- Socha svatého Františka Xaverského za vesnicí směrem na Vojice
- Kostel Nejsvětější Trojice z roku 1915
- Socha Tomáše Garrigue Masaryka z roku 1991 od sochaře Ladislava Zívra
- Rodný dům spisovatele Eduarda Štorcha, pamětní deska; busta
- Rodný dům režiséra Karla Zemana, pamětní deska
- Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana (od roku 1998)
Galerie
- Socha Archanděla Michaela
- Busta Eduarda Štorcha
- Prodejna nábytku
- Nádraží
Významní rodáci
- Eduard Štorch (1878–1956), pedagog, spisovatel a archeolog
- Karel Zeman (1910–1989), filmový režisér a výtvarník
- Matěj Kopecký (1923–2001), loutkář ze slavného rodu Matěje Kopeckého (1775–1847)
- Miroslav Holub (1924–2003), učitel a kronikář obce [4]
Části obce
- Ostroměř
- Domoslavice
- Nové Smrkovice
- Sylvárův Újezd
Zajímavosti
- Místní vlakové nádraží bylo vyhlášeno nejkrásnějším nádražím roku 2007.
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- STEHLÍKOVÁ, Dana: Epitaf Ostroměřských z Rokytníka. In: Albrecht z Valdštejna: Inter arma silent musae?, kolektiv autorů, editoři E. Fučíková a L. Čepička. Praha : Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1565-5
- http://kct-ostromer.wz.cz/osobnosti.html
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostroměř na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Ostroměř v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Ostroměř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky