Diecéze ostravsko-opavská
Diecéze ostravsko-opavská (latinsky Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis) byla založena 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali a je nejmladší diecézí existující na území České republiky. Vznikla vydělením z arcidiecéze olomoucké a zahrnuje celé České Slezsko a část severní Moravy, zhruba v rozsahu území náležejícího k modernímu Moravskoslezskému kraji, a dále Děkanát Jeseník a tři farnosti Bruntálského děkanátu (Huzová, Moravský Beroun, Nové Valteřice), ležící v Olomouckém kraji.
| Diecéze ostravsko-opavská Dioecesis Ostraviensis-Opaviensis | |
|---|---|
 Znak Ostravsko-opavské diecéze | |
| Základní informace | |
| Sídlo | Ostrava |
| Patron | sv. Hedvika Slezská |
| Zřízena | 30. května 1996 |
| Církev sui iuris | římskokatolická |
| Administrátor sede plena | Mons. Martin David |
| Generální vikář | P. Jan Czudek |
| Církevní provincie | moravská |
| Statistické údaje | |
| Počet děkanátů | 11 |
| Počet farností | 276 |
| Rozloha | 6 273 km² |
| Počet obyvatel | 1 314 879 (rok 2001[1]) |
| z toho katolíků | 420 390 (32 %) |
| Návštěvnost nedělních bohoslužeb | 68 225 (rok 2004[2]) |
| Další informace | |
| Zeměpisné souřadnice | 49°50′0″ s. š., 18°17′0″ v. d. |
| Web | http://www.doo.cz |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biskup sídlí v Ostravě. Od roku 2008 je generálním vikářem Mons. Martin David, který je v současnosti (17. únor 2021) apoštolským administrátorem sede plena et ad nutum Sanctae Sedis. Dne 7. 4. 2017 byl Mons. Martin David jmenován papežem Františkem pomocným biskupem ostravsko-opavským a titulárním biskupem Tucca di Numidia. Biskupské svěcení přijal v neděli 28. 5. 2017. Hlavním světitelem byl biskup František Václav Lobkowicz a spolusvětiteli olomoucký arcibiskup Jan Graubner a brněnský biskup Vojtěch Cikrle. Hlavním kostelem diecéze je chrám Božského Spasitele v Ostravě, druhým sídelním kostelem biskupa je konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie v Opavě.
Historie
Přestože bylo ostravsko-opavské biskupství zřízeno až v roce 1996, snahy o založení biskupství v Opavě existovaly mnohem dříve.
Roku 1777 byla na žádost císařovy Marie Terezie papežem Piem VI. vydána bula Suprema dispositione, kterou byla na území Rakouského Slezska z části dosavadní vratislavské diecéze vyčleněna nová diecéze opavská. K jejímu reálnému vzniku ovšem nedošlo, a to z důvodů politických (většina vratislavské diecéze se po válce o rakouské dědictví nacházela v Prusku), organizačních (byla vyžadována součinnost dvou diecézí) i hospodářských (financování chodu nové diecéze by vyžadovalo, aby se Vratislav vzdala svých statků na předaném zemí). Další snahy o vznik diecéze v letech 1818, 1868 a 1928 vyšly naprázdno.
Roku 1937 byly bulou Ad ecclesiastici regiminis incrementum upraveny hranice československých diecézí tak, aby odpovídaly hranicím státním. Problematika vratislavské diecéze však byla pouze vzata na vědomí a ponechána na pozdější příhodnou dobu. Ta nastala po druhé světové válce. Na území Českého Slezska vznikla apoštolská administratura českotěšínská, která byla vyňata z vratislavské diecéze a dočasně podřízena přímo papeži. V roce 1977 pak bylo její území včleněno do olomoucké arcidiecéze.
Po sametové revoluci se opět vynořily myšlenky na ustavení samostatné diecéze, která by se oddělila z územně rozlehlé arcidiecéze olomoucké. Ta vznikla 30. května 1996 bulou Jana Pavla II. Ad Christifidelium spirituali. Bylo rozhodnuto opustit striktně zemský princip – novou diecézi sice z větší části tvořilo území Českého Slezska, z menší části pak ale nově i moravská část Moravskoslezského kraje. Za sídlo biskupa byla zvolena Ostrava, která je přirozeným centrem regionu. Z důvodu odkazu na nevzniklé opavského biskupství se pak druhým biskupským sídlem stala Opava.
Po počátečním provizoriu se roku 2000 otevřela nově postavená budova biskupství v Moravské Ostravě.
Rozdělení na děkanáty
Diecéze je rozdělena na 11 děkanátů: bílovecký, bruntálský, frýdecký, hlučínský, jesenický, karvinský, krnovský, místecký, novojíčínský, opavský a ostravský.
Znak
V modrém štítu polcený heroldský kříž, vpravo červeno-stříbrně šachovaný, vlevo zlatý. Na štítu mitra. Za štítem pokosem zlatá berla, závitem ven, a pošikem zlatý procesní kříž, který připomíná patrocinium katedrály Božského Spasitele i kříž, jako symbol nové evangelizace. Barevnost erbu je odvozena z barev znaků většiny území, na kterých se diecéze rozprostírá.
Svatí diecéze
- sv. Hedvika Slezská – patronka Slezska, Berlína, Vratislavi, Třebnice
- sv. Jan Sarkander – patron zpovědního tajemství
- bl. Marie Antonína Kratochvílová – rodačka z Ostravy-Vítkovic
- sv. Melichar Grodecký – kněz
- bl. Metoděj Dominik Trčka – rodák z Frýdlantu nad Ostravicí
Hospodaření
Investice u Arca Capital
V roce 2016 investovalo biskupství 17 milionů korun u finanční skupiny Arca Capital. V květnu 2021 však soud vyhlásil úpadek této firmy. Jde o největší krach od 90. let 20. století – závazky skupiny Arca dosahují asi 19 miliard korun. Biskupství přitom nepatří mezi zajištěné věřitele.[3][4][5]
Oslavy 10. výročí
Dne 26. srpna 2006 oslavily tisíce poutníků v Katedrále Božského Spasitele desáté výročí ostravsko-opavského biskupství. Ostrava kromě těchto návštěvníků uvítala i významné církevní představitele, jako byl např. papežský nuncius Diego Causero, pražský kardinál Miloslav Vlk, olomoucký arcibiskup Jan Graubner a biskupové z okolních států. Návštěvníkům byl zpřístupněn Kostel svatého Václava, kde byla u slavnostní příležitosti instalována výstava fotografií Pavla Zuchnického věnovaná desetiletí diecéze.
Statistiky
V roce 2019 bylo v diecézi 429 000 pokřtěných osob při počtu obyvatel 1 292 170, což představuje 33,2 % z celkového počtu obyvatel.[6]
| rok | populace | kněží | trvalí jáhnové |
řeholníci | farnosti | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| pokřtění | celkem | % | celkem | diecézní | řeholní | počet křtů | muži | ženy | |||
| 1999 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 202 | 146 | 56 | 2.970 | 16 | 61 | 402 | 279 |
| 2000 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 210 | 152 | 58 | 2.857 | 17 | 63 | 399 | 277 |
| 2001 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 205 | 151 | 54 | 2.926 | 16 | 57 | 364 | 276 |
| 2002 | 600.000 | 1.370.000 | 43,8 | 204 | 149 | 55 | 2.941 | 16 | 59 | 327 | 276 |
| 2003 | 424.000 | 1.320.000 | 32,1 | 203 | 151 | 52 | 2.088 | 17 | 56 | 318 | 276 |
| 2004 | 423.000 | 1.311.000 | 32,3 | 205 | 155 | 50 | 2.063 | 17 | 55 | 291 | 277 |
| 2013 | 429.000 | 1.313.000 | 32,7 | 227 | 179 | 48 | 1.889 | 28 | 56 | 155 | 276 |
| 2016 | 429.300 | 1.316.000 | 32,7 | 229 | 190 | 39 | 1.874 | 27 | 53 | 150 | 276 |
| 2019 | 429.000 | 1.292.170 | 33,2 | 227 | 191 | 36 | 1.889 | 26 | 52 | 109 | 276 |
Odkazy
Reference
- Struktura obyvatelstva dle vyznání – sčítání lidu 2001 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- Současná situace v katolické církvi na základě údajů ze sčítání návštěvníků bohoslužeb v roce 2004 [online]. Plenární sněm Katolické církve v ČR, 2004 [cit. 2015-06-21]. Dostupné online.
- NOVOTNÝ, Pavel P. Fakt Boží investice. Týdeník Hrot [online]. 2021-1-5. Dostupné online.
- KRSTANOV, Zdravko. 19 miliard ve vzduchu a zoufalí věřitelé. Megakrach skupiny Arca je výstrahou. Forbes [online]. 2021-5-12. Dostupné online.
- KOUTNÍK, Ondřej. Arcibiskupství se strachuje o 100 milionů, které svěřilo Arca Capital. Seznam Zprávy [online]. 2020-12-19. Dostupné online.
- Annuario pontificio, 2020. (italština)
