Útek
Útek je nit, která se provléká v příčném směru
- k osnově tkaniny, se kterou tvoří společnou vazbu, stabilizuje polohu osnovních nití a zaplňuje plochu textilie[1]
- k pletenině tak, že je pouze uchycena do kliček aniž by s nimi tvořila společnou vazbu[2]
- k netkané textilii tak, že se pokládá na osnovu, se kterou ji spojují proplétací niti.[3]
V angličtině a v jiných jazycích se používá pro všechny zátažné a ručně zhotovené pleteniny odborné označení „pletenina z útku“ (weft knit).[4][5]
Materiál
Útkové příze mohou být vyrobeny ze všech známých textilních materiálů, jsou většinou měkčí (s nižším zákrutem než osnova), ke zpracování na plošné textilie se předkládají nasoukané na cívkách vhodných formátů.[6] Barvení materiálu se provádí zpravidla na cívkách (v barvicích aparátech), filamenty jsou zčásti barveny při zvlákňování ve hmotě, materiál na některé vlnařské příze se barví v česanci.[3]
Zanášení útku
Útek ve tkaninách
Tkací stroje běžných konstrukcí pracují s jedním zanášecím zařízením – prohozem – na stroj. Jen u speciální strojů (např. na dvojplyše, axminsterské koberce nebo dutinné stuhy) se tvoří dva prošlupy nad sebou.
Způsoby zanášení útku do tkanin jsou popsány v článku Prohoz.
Útek v pleteninách
Do osnovních pletenin se zanáší útek nejčastěji přes zásobník umístěný po straně pletacího stroje. Odtud se vede svazek nití do napínacího zařízení a do kladecích jehel, s pomocí kterých se niti jednotlivě nebo po skupinách spojují s očky pleteniny.[7]
Do zátažných pletenin na plochých pletacích strojích se útek zanáší do řádku oček s pomocí zvláštního vodiče niti upevněného na pojízdných saních.[7]
Útek v netkaných textiliích
Na základní osnovu se kladou příčně v několika směrech útkové niti a spojují se proplétací technikou. Útky jsou vedeny v háčkových jehlách umístěných na transportních řetězech, které mohou pokládat 30 až 90 nití paralelně vedle sebe pod různým úhlem sklonu k základní osnově.
Reference
- Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 101
- K. P. Weber / M. O. Weber: Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2004, ISBN 3-87150-792-X, str. 24
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 819 a 941
- weft knit [online]. Merriam-Webster, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky)
- Etoffe ‘tricot trame’ [online]. Textilní zkušební ústav, 2006-2008 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (francouzsky)
- Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3871508101
- Wünsch: Lexikon Wirkerei und Strickerei, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2008, ISBN 978-3-87150-909-4, str. 248-249
Literatura
- Talavášek a kol.: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980), str. 410–556
- Hofer: Textil- und Modelexikon Band 2, Dt. Fachverlag 1997, ISBN 3-87150-518-8, str. 800–804
