Oskar Oehler

Narodil se v česko-německé rodině přerovského stavitele Františka Oehlera (* 1. prosince 1854) a jeho ženy Ludmily, rozené Koblihové (* 24. prosince 1870).[1] V roce 1914 absolvoval českou národní školu a poté v roce 1921 německou reálku v Olomouci. Od roku 1921 studoval architekturu na německé technice v Brně. Zde se seznámil se svou budoucí manželkou Elly Sonnenschein. V roce 1926 složil první státní zkoušku, studia ale z finančních důvodů nedokončil. Pracoval v ateliérech architektů Jindřicha Kumpošta, Michala Maximiliána Scheera a Bohuslava Fuchse. V letech 1931-1933 pokračoval ve studiu na německé technice v Praze. Studia ale dokončil až po 2. světové válce na Českém vysokém učení technickém v Praze.

V roce 1931 se oženil se svou spolužačkou Elly Sonnenscheinovou a v roce 1932 se jim narodila dcera Renata. V letech 1932–1939 měli samostatnou projekční kancelář v Praze. V létě 1939 se rozhodli uprchnout před nacismem do Austrálie. Pokus ale nebyl úspěšný. Byli vězněni v Mnichově a v Berlíně. Poté žili v Ostravě. V roce 1944 byla Elly deportována do koncentračního tábora Terezín. Jejich dcera Renata se do konce války skrývala v Praze.

Po skončení druhé světové války manželé obnovili společnou projekční kancelář v Ostravě. Změnili si jméno na Olárovi. V roce 1949 odešli do Prahy, kde nejprve pracovali společně ve Stavoprojektu, v roce 1951 přešel Oskar Olár do Hutního projektu, kde pracoval jako hlavní specialista a později jako hlavní architekt. V roce 1964 odešel do důchodu.

V roce 1966 vystoupil z KSČ a následně byl vyškrtnut ze Svazu československých architektů. V roce 1971 emigroval do Vídně za svou dcerou. Zde v roce 1973 zemřel.

Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou

• 1932 Vila Antonína a Marie Markových, čp. 820, Na Bateriích 13, Praha 6 – Střešovice,
• 1933–1934 Vila Ladislava Říhovského, Teplice nad Bečvou, Zbrašov 59,
• 1935–1936 Vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, Praha 8-Bohnice, V Nových Bohnicích 34,
• 1936 pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov,
• 1936 dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Přerov, Husova 19,
• 1935–1936 přestavba zámku Václava Diviše Vysoký Hrádek, Březí u Týna nad Vltavou,
• 1936–1938 nájemní dům Karla Zejdy, Přerov, čp. 2300, Bartošova 14,
• 1937 Hotel Continental v Plzni,
• 1937 Vila Ing. Františka Wawerky, Lipník nad Bečvou, čp. 888, Loučská 29,
• 1936–1937 ubytovna „Bílý kříž“ beskydského turistického spolku, Staré Hamry
• 1937–1938 administrativní budova elektrárny S.M.E., Přerov, čp. 1917, Tržní 20,
• 1940–1941 Administrativní budova továrny Philippa Kneisla ve Všetulech,
• 1940 Dům nakladatelství Rodina v Praze, [2]

• Elly a Oskar Oehlerovi-Olárovi / Architektonické dílo, Muzeum umění Olomouc, 10. dubna – 22. června 2008