Ortografická projekce

Ortografickou projekci vytvořil zřejmě Appollonius ve 3. století př. n. l. Řekové ji nazývali "analemma". Současný název jí v roce 1613 dal François d'Aiguillon z Antverp, který jej zřejmě převzal od římského architekta Vitruvia. První známou mapu Země v s ortografickým zobrazením vytvořil Albrecht Dürer.

Zobrazovací rovnice udávají, stejně jako u ostatních azimutálních zobrazení, rovinné polární souřadnice, kde r (průvodič bodu) je vzdálenost určovaného bodu od počátku soustavy souřadnic (obecně konstrukčního pólu) a φ je úhel, který průvodič r svírá se zvolenou osou ležící v rovině (osou v obrazu základního poledníku). Zobrazovací plochou je rovina. Dále se ve vzorci vyskytuje zeměpisná délka λ a proměnná δ, což je doplněk do 90° k právě počítané rovnoběžce (např. počítáme-li délku rovnoběžky o zeměpisné šířce 30°, bude se δ rovnat 60°).

${\displaystyle r=\lambda \,}$

${\displaystyle \varphi =r\sin \delta \,}$

• 
  Austrálie - ortografická projekce, obecná poloha.
• 
  Jižní Amerika - satelitní snímek.
• 
  Ortografické zobrazení, příčná poloha.
• 
  Ortografické zobrazení, normální poloha.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orthographic projection (cartography) na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ortografická projekce na Wikimedia Commons

Ukázka projekce na stránkách ZČU