Opletník plotní

Opletník plotní je původně rozšířen, vyjma nejsevernějšího území, téměř v celé Evropě, Malé, Střední i Západní Asii, v oblasti Kavkazu i západní Sibiře a v Severní Americe. Druhotně se dostal do Afriky, Jižní Ameriky i Austrálie. Nejčastěji přirozeně vyrůstá na osluněných vlhčích až zamokřených, bazických a humózních půdách, hlavně na březích vodních toků a nádrží, v příkopech okolo cest a v řídkých křovinách.

V Česku je nestejnoměrně rozšířen po celém území, ve výše položených oblastech však roste jen ojediněle. Po Evropě se vyskytuje v několika poddruzích vyznačujících se mírně rozdílnými tvary listů i barevnými odstíny květů, v ČR je nacházen jen jeho nominátní poddruh

• opletník plotní pravý (Calystegia sepium (L.) R. Br. sepium)[3][4][5]

Vytrvalá bylina s ovíjivou, v horní části větvenou, 2,5 až 3 m dlouhou lodyhou vyrůstající z plazivého, silně se větvícího, až 40 cm dlouhého oddenku. Je porostlá téměř 10 cm dlouhými a 7 cm širokými, řapíkatými, ve spirále vyrůstajícími listy. Jejich široce vejčité až trojúhelníkovité jasně zelené čepele jsou u báze srdčitě střelovité a na koncích špičaté. Bazální zářez mezi laloky listu je ve tvaru písmene V. Lodyha se ovíjí kolem opory proti směru pohybu hodinových ručiček, v období nejintenzivnějšího růstu se za 24 hodin prodlouží až o 20 cm; na podzim odumírá.

Květ

Oboupohlavné květy, 3 až 7 cm široké, vyrůstající jednotlivě z úžlabí listů mají dlouhou stopku se dvěma 10 až 15 mm širokými listenci které bývají tvaru vejčitě kopinatého až srdčitého a částečně zakrývají kalich tvořený pěti vejčitými či kopinatými zašpičatělými lístky. Široce nálevkovitá koruna s plochým lemem, dlouhá 3 až 5 cm (2 až 3krát delší než kalich), je vytvořená pěti bílými, řidčeji bledorůžovými lístky které se při špatném počasí se zavíjejí. Rostliny rozkvétají od května do září.

Plod je nepravidelně pukající, 7 až 12 mm velká, vejčitá tobolka se čtyřmi černými semeny která jsou asi 5 mm dlouhá, hranatá a drsná.[4][5][6]

Rostlina se rozmnožuje semeny, oddenky nebo na vlhké půdě ležící lodyha může také kořenit. Vypadaná semena potřebují k vývoji poměrně teplé pozdní léto a proto je druh méně rozšířen ve vyšších polohách. Na semeni klíčícím na povrchu půdy vyrůstají v úžlabí děloh dva stonky, jeden z nich vytvoří normální lodyhu a druhý se ohne do půdy a přemění se v oddenek jenž se velmi rychle rozrůstá a tvoří zásobní orgán schopný přečkat zimu a dát na jaře vyrůst nové lodyze.[7][8]

Opletník plotní se rychle šíří a vytváří rozsáhlé kolonie. Jejich lodyhy popnou kdejaké rostliny v okolí, svými listy je zastiňují a váhou často způsobí i jejich polehnutí. Je proto považován za polní plevel, ve střední Evropě však příliš neškodí. Nebezpečným se stal v Severní Americe kde tamní poléhavé rostliny produkují každá až po 400 semenech a v určitých vlhkých oblastech jsou jimi pole zamořená; semena si podržují klíčivost i po více než 10 let.

Usušená nať se v minulosti používala jako povzbuzující prostředek na činnost hladkého svalstva. Protože tato droga zlepšuje střevní peristaltiku byla užívána jako silné projímadlo; působí také močopudně a snižuje teplotu.[7][9]

• 
  Pnoucí se rostliny
• 
  Způsob ovíjení
• 
  Tobolky a semena

• Obrázky, zvuky či videa k tématu opletník plotní na Wikimedia Commons
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření opletníku plotního v ČR