Opilost

Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění neurotransmiterů (útlum dopaminergní, serotoninergní a taurinergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu GABA, stoupá aktivita glutamátu). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze.[1] Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu – zejména acetaldehydu.

Obecně dle množství alkoholu v krvi lze rozdělit opilost do několika stádií:[2]

1. excitační opilost (do 0,99 ‰) — subjekt hovorný, euforie mírně elevována (tj. intoxikovaný má lepší, povznesenější náladu, stále však v hranici normy). Od 0,80 ‰ výše není řidič schopen bezpečně řídit vozidlo[3]
2. mírná opilost (1,00–1,49 ‰) — subjekt hovorný, euforie, místy planě vtipkuje, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Psychomotorika je již ovlivněna alk. intoxikací — reakční čas je prodloužen, nad 1 ‰ pak ataxie, pohledový nystagmus (mimovolní pohyby očí).
3. střední opilost (1,50–1,99 ‰) — psychomotorika již výrazněji narušena — jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost. Afektivita (tj. přibližně emoční vyladění) je labilní — nálada se může buď zlepšit, nebo naopak zhoršit a nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) — opilecká sebevražednost, agresivita.
4. těžká opilost (2,00–2,99 ‰) — blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše – opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
5. vážná otrava alkoholem (3,00–3,99 ‰) — těžké poruchy vědomí (stupor), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být poruchy srdečního rytmu. Riziko zástavy dechu a oběhu.
6. riziko smrtelné otravy alkoholem (nad 4,00 ‰) — komatózní stav, letální dávka (u 50 % pacientů) je 5 ‰ alkoholu v krvi.

Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3 ‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve. Řidič Milan Čurda řídil v květnu 2005 svůj fekální vůz údajně s téměř 7,9 ‰ alkoholu v krvi a přestože Jan Podlaha, primář protialkoholní záchytné stanice v Praze na Bulovce, prohlásil, že 7,9 ‰ není možných a že i člověk, který umí pít a je od dětství zvyklý na pití, by při takové hodnotě byl v těžkém bezvědomí, ředitel semilské dopravní policie Milan Čermák, Policejní mluvčí Soňa Šídová i Milan Krejza z městského úřadu v Semilech však výsledek měření obhajovali. Čurdova obhajoba, že s 8 ‰ alkoholu v krvi by musel být dávno mrtvý, soud o jeho nevině nepřesvědčila. Již v dubnu 2005 byl Čurda policejní hlídkou při jedné z bezpečnostních akcí Kryštof v Lomnici nad Popelkou zastaven poté, co kličkoval po silnici osobním vozem značky Lada (navíc s propadlou technickou prohlídkou, a po pozitivní dechové zkoušce byl převezen k testování krve, kde mu bylo krevní zkouškou naměřeno 4,19 ‰.

V roce 2018 byl v Česku na Bruntálsku zaznamenán případ opilého houbaře, kterému bylo po odběru krve a přepočítání hodnot naměřeno 8,83 ‰ alkoholu v krvi.[4] K testu došlo kvůli předoperačnímu vyšetření – houbař v opilosti zakopl v lese a způsobil si komplikovanou zlomeninu kotníku.[4] Podle lékařky však klinický obraz pacienta vypadal na maximálně 3 promile alkoholu.[4]

Celosvětovým rekordmanem v opilosti je údajně Polák s 14,8 ‰[5], rekordmankou je francouzská řidička z Nantes s 11 ‰ alkoholu v krvi.[4]

Patická opilost (patická ebrieta)[6] je abnormální reakce na požitý alkohol, při které dochází k rozvoji výrazné psychopatologické symptomatiky, v níž kardinální roli hraje kvalitativní porucha vědomí pod obrazem mrákotného stavu (obnubilace). Mohou se vyskytovat bludy a halucinace, včetně dalšího chorobného jednání s psychotickou motivací (která je v rozporu s premorbidní osobností), často s agresí zaměřenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách až hodinách, končí spánkem. Na stav si postižený obvykle nepamatuje (amnézie). V případě trestné činnosti páchané v patické ebrietě je snížená trestní odpovědnost postiženého, patická ebrieta může být i důvodem ke zproštění viny (exkulpaci).