Poruchy vědomí

Synkopa (mdloba) – krátkodobá ztráta vědomí v důsledku mozkové hypoxie (nedostatečného okysličení). Příčiny: úlek, velká bolest nebo náhlý pokles krevního tlaku (při prudkém vstávání).

• Obnubilace (mrákoty) – mrákotný stav, kdy je zachována prostorová orientace, ale chybí schopnost jednat dle vlastní vůle. Příčina: nejčastěji hypoglykemický stav.
• Delirium – je provázeno halucinacemi a celkovým vzrušením. Příčiny: otravy, alkoholismus, vysoké horečky.
• Amence – dochází k poruše chování, vnímání, nálady a myšlení. Střídá se stav stavu útlumu a vzrušení.
• Agonie – nejčastější porucha vědomí v období umírání.

• Somnolence (letargie) – charakteristické jsou příznaky spavosti, kdy je však postižený probuditelný – nemluví spontánně, má zpomalené reakce na otázky a reaguje pouze na algický (bolestivý) podnět.
• Sopor (stupor) – mumlání nesrozumitelných slov, nereaguje na otázky, probuditelný je pouze na silný algický podnět.
• Kóma (bezvědomí) – jedná se o nejtěžší poruchu vědomí. Při tomto stavu mohou být oči mírně otevřené a budí dojem pozorování okolí, není zde žádná reakce na zvuky, nejsou žádné spontánní pohyby, nemluví. Rozlišují se tři druhy kómatu:
  • povrchové – kdy jsou snížené obranné reakce, je zachována fotoreakce (reakce na světlo).
  • hluboké – zcela chybí obranné reakce na silné algické podněty.
  • vigilní – neřešitelný stav, kdy dojde k těžkému poškození mozkové tkáně.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Poruchy vědomí na Wikimedia Commons