Opiliaceae

Zástupci čeledi jsou dřeviny, parazitující na kořenech jiných rostlin. Mohou to být stromy, keře i liány. Listy jsou jednoduché, střídavé, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, bez palistů. Listy bývají dvouřadě rozloženy a často obsahují cystolity, nápadné zejména v suchém stavu. Květenství jsou úžlabní, případně vyrůstají přímo z kmenů a větví (kauliflorie). Květy jsou malé, pravidelné, nejčastěji pětičetné, oboupohlavné nebo jednopohlavné, uspořádané v květenstvích různých typů. Okvětní lístky jsou volné nebo částečně srostlé. Tyčinek je stejný počet jako okvětních lístků. V květech je přítomen kruhovitý až číškovitý nektáriový disk. Semeník je svrchní nebo částečně zanořený do disku, s jediným vajíčkem v jediném plodolistu. Čnělka je krátká nebo je blizna přisedlá. Plodem je peckovice s olejnatým endospermem.[1]

Čeleď zahrnuje asi 33 druhů v 10 rodech. Je rozšířena v tropech celého světa, přičemž největší diversity dosahuje v Africe a Asii. V tropické Americe je zastoupena pouze rodem Agonandra.[2]

Opiliaceae jsou poloparazité, připojující se pod zemí haustorii ke kořenům hostitelských rostlin, z nichž čerpají vodu a živiny.[2]

V minulosti byli zástupci této čeledi řazeni nejčastěji do čeledi santálovité (Santalaceae, Cronquist) nebo Olacaceae.[2] Podle kladogramů APG je nejblíže příbuznou větví čeleď santálovité (Santalaceae).[3]

• omedka (Cansjera)

Mladé listy a květenství některých druhů (Champereia, Melientha) jsou v jihovýchodní Asii často používány jako zelenina. Plody druhu Agonandra brasiliensis jsou jedlé a z hydrogenovaného oleje je připravována náhrada kaučuku.[2]

Agonandra, Cansjera, Champereia, Gjellerupia, Lepionurus, Melientha, Opilia, Pentarhopalopilia, Rhopalopilia, Urobotrya[4]