Santálotvaré

Santálotvaré
	Amyema sp., Sumatra
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	santálotvaré (Santalales); R.Br. ex Bercht. & J.Presl, 1829
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Santálotvaré (Santalales) je řád vyšších dvouděložných rostlin. V současném pojetí zahrnuje 7 čeledí. V květeně České republiky jej zastupuje lněnka, ochmet evropský a jmelí bílé. Zástupci řádu jsou často poloparazité, případně i nezelení parazité.

Charakteristika

Společné znaky, vymezující řád Santálotvaré, jsou zejména obsah polyacetylénů, jednosemenné nepukavé plody a typ placentace. Monofyletičnost této skupiny byla potvrzena i analýzou rbcL, atpB a 18S sekvencí DNA. U většiny zástupců jsou tyčinky naproti korunním lístkům. Mnozí zástupci jsou poloparazité a klasické kořeny jsou u nich nahrazeny haustorii. Mnoho taxonů má také spodní semeník.[1]

Řád santálotvaré zahrnuje byliny i dřeviny. Poloparazitické druhy rostou na kmenech a větvích nebo na kořenech hostitelských rostlin. Zástupci čeledi hlívencovité jsou nezelení obligátní kořenoví parazité. Listy santálotvarých jsou jednoduché, střídavé nebo vstřícné, nezřídka do různé míry redukované. Květy jsou různé od drobných po velké a nápadné. Okvětí je často více či méně redukované. Tyčinek je většinou stejný počet jako korunních lístků, případně méně. Semeník je svrchní až spodní, povětšině s jedinou čnělkou.[2]

Řád Santálotvaré zahrnuje (ve smyslu systému APG III) asi 2300 druhů ve 170 rodech a 7 čeledích. Největší čeledi jsou ochmetovité (asi 1000 druhů v 68 rodech) a santálovité (asi 1000 druhů ve 44 rodech).[3]

Jmelí bílé – Viscum album (santálovité)
Lněnka Thesium alpinum (santálovité)
Nuytsia floribunda (ochmetovité)
Rhopalocnemis phalloides (čeleď hlívencovité)

Rozšíření

Řád je rozšířen celosvětově, nejvíce zástupců je v tropech. V naší květeně jsou zastoupeny 3 rody: lněnka (Thesium) a jmelí bílé (Viscum album) z čeledi santálovité (Santalaceae) a ochmet evropský z čeledi ochmetovité (Loranthaceae).[4]

Taxonomie

Taxonomie řádu santálotvaré je dosti složitá a dosud není zcela dořešena. Velké změny nastaly zejména ve vymezení jednotlivých čeledí. Z čeledi ochmetovité byly vyjmuty čeledi jmelovité (Viscaceae) a Eremolepidaceae a později vřazeny do čeledi santálovité. Nově byly ustaveny čeledi Schoepfiaceae a Opiliaceae, jejichž rody byly dříve řazeny do čeledi santálovité (Santalaceae), příp. olaxovité (Olacaceae).

V systému APG III, vydaném v roce 2009, byla do řádu santálotvaré vřazena obligátně parazitická čeleď Balanophoraceae, která byla do té doby mezi čeleděmi s nejasným zařazením. Čeleď Olacaceae je zjevně parafyletická skupina, pro nedostatečnou prozkoumanost je však v systémech APG III i APG IV zatím ponechávána jako sběrný taxon. Komplexní revize řádu Santalales na základě molekulárních metod byla publikována v roce 2010. Čeleď Olacaceae je v ní rozdělena do 7 monofyletických čeledí (Olacaceae, Aptandraceae, Ximeniaceae, Coulaceae, Strombosiaceae, Erythropalaceae a Octoknemataceae), které tvoří bazální větve řádu santálotvaré. Podobně čeleď santálovité (Santalaceae) je rozdělena na 7 čeledí (Amphorogynaceae, Cervantesiaceae, Comandraceae, Nanodeaceae, Santalaceae, Thesiaceae a Viscaceae), přestože je jako celek monofyletickou skupinou.[5][6]

Kladogram řádu Santalales podle nové studie z r. 2010

[5]

Santalales

	Erythropalaceae

	Strombosiaceae

Coulaceae

	Olacaceae

	Aptandraceae

	Ximeniaceae

Octoknemataceae

Loranthaceae

	Misodendraceae

	Schoepfiaceae

Opiliaceae

Comandraceae

	Thesiaceae

	Cervanthesiaceae

Nanodeaceae

Santalaceae

	Viscaceae

	Amphorogynaceae

Význam

Santál bílý (Santalum album) z čeledi santálovité je zdrojem známé vonné silice. Význam ostatních druhů řádu je spíše okrajový. Některé mají využití v medicíně. Zástupci čeledi hlívencovité jsou pozoruhodné rostliny připomínající svým vzhledem spíše houbu.

Přehled čeledí

hlívencovité (Balanophoraceae)
ochmetovité (Loranthaceae)
olaxovité (Olacaceae)
santálovité (Santalaceae)
Misodendraceae
Opiliaceae
Schoepfiaceae[6]

Reference

JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.
STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
Nickrent DL, Malécot V, Vidal-Russell R & Der J (2010) A revised classification of Santalales. Taxon 59(2): 538-558.
BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu santálotvaré na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[judd-1] JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.

[watson-2] WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-03.

[apg-3] STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.

[klíč-4] KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.

[sant-5] Nickrent DL, Malécot V, Vidal-Russell R & Der J (2010) A revised classification of Santalales. Taxon 59(2): 538-558.

[apgiv-6] BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.