Olaxovité

Olaxovité (Olacaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu santálotvaré (Santalales). Jsou to dřeviny, často poloparazitické, vyskytující se v tropech všech kontinentů. Vyznačují se střídavými jednoduchými listy a drobnými květy s různým počtem květních částí.

Olaxovité
Chaunochiton angustifolium
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádsantálotvaré (Santalales)
Čeleďolaxovité (Olacaceae)
Juss. ex R.Br., 1818
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie této čeledi je dosud nedořešena. Bylo prokázáno, že čeleď je v současné podobě parafyletická a v budoucnosti bude pravděpodobně rozdělena na několik různých monofyletických čeledí.

Popis

Erythropalum scandens

Olaxovité jsou stromy, keře a liány se střídavými jednoduchými listy bez palistů. Některé rody jsou poloparazitické, získávající minerální živiny z kořenů hostitelských rostlin. U některých zástupců je přítomen bílý latex, patrný při nalomení tenké větévky nebo listu. Čepel listů je celokrajná, se zpeřenou žilnatinou nebo jednožilná (výjimečně je žilnatina dlanitá nebo od báze vícežilná.

Květy jsou malé, pravidelné, většinou oboupohlavné, jednotlivé úžlabní nebo v latách, hroznech nebo hlávkách. V květech je vyvinut číškovitý nebo kruhovitý nektáriový disk. Kalich je srostlý, miskovitý, ze 3 až 6 lístků, zpočátku drobný, později se u některých zástupců zvětšuje a podepírá nebo obaluje plod. Korunní lístky jsou volné nebo srostlé, ve stejném počtu jako kališní. Tyčinek je 3 až 18, jsou volné nebo navzájem srostlé, přirostlé ke koruně nebo nepřirostlé. Semeník je svrchní nebo polospodní, srostlý ze 3 (2 až 5) plodolistů, se stejným počtem komůrek nebo s jedinou komůrkou. Čnělka je jediná, s laločnatou bliznou. V každém plodolistu je 1 vajíčko. Plodem je peckovice nebo oříšek, plod je často obalen zdužnatělou češulí nebo podepřen zvětšeným vytrvalým kalichem.[1][2][3][4]

Rozšíření

Čeleď olaxovité (v širokém pojetí) zahrnuje asi 27 rodů a okolo 180 druhů. Je pantropicky rozšířena, s nehojnými přesahy do teplých oblastí mírného pásu.[4] V Evropě není zastoupena.[5]

Taxonomie

Taxonomie čeledi Olacaceae a příbuzných skupin řádu Santalales dosud není uspokojivě prozkoumána. V taxonomické studii řádu santálotvaré (Santalales) z roku 2010 byly rody čeledi Olacaceae rozděleny celkem do 7 čeledí:

  • Olacaceae (Brachynema, Dulacia, Olax, Petalocaryum, Ptychopetalum) - 57 druhů, pantropické
  • Aptandraceae (Anacolosa, Aptandra, Cathedra, Chaunochiton, Harmandia, Hondurodendron, Ongokea, Phanerodiscus) - 34 druhů, pantropické
  • Ximeniaceae (Curupira, Douradoa, Malania, Ximenia) - 13 druhů, pantropické s přesahy do teplých oblastí mírného pásu
  • Coulaceae (Coula, Minquartia, Ochanostachys) - 3 druhy, trop. Amerika, rovníková Afrika a jv. Asie
  • Strombosiaceae (Diogoa, Engomegoma, Scorodocarpus, Strombosia, Strombosiopsis, Tetrastylidium) - 18 druhů, Jižní Amerika, rovníková Afrika a tropická Asie
  • Erythropalaceae (Erythropalum, Heisteria, Maburea) - 40 druhů, pantropické mimo Austrálie
  • Octoknemaceae (Octoknema) - 14 druhů, trop. Afrika[6]

Toto rozdělení nebylo v následující verzi systému APG (APG IV z roku 2016) přijato s tím, že výsledky prozatím nejsou dostatečně průkazné, a čeleď byla prozatím ponechána v původním smyslu s tím, že je parafyletická.[7]

Ekologické interakce

Drobné květy olaxovitých jsou vonné a opylovány především hmyzem. Dužnaté plody jsou šířeny zvířaty. Plody se zvětšeným vytrvalým křídlatým kalichem (např. Chaunochiton) se šíří větrem.[4]

Zástupci

  • olax (Olax)
  • ximenie (Ximenia)[8]

Význam

Některé stromy z čeledi olaxovité (např. Minquartia guianensis z tropické Ameriky) poskytují kvalitní dřevo. Ximenie americká (Ximenia americana) má vonné dřevo, používané jako náhrada santalu. Plody jsou jedlé, semena mají projímavý účinek.[4]

Přehled rodů

(ve smyslu APG IV)

Anacolosa, Aptandra, Brachynema, Cathedra, Chaunochiton, Coula, Curupira, Diogoa, Douradoa, Dulacia, Engomegoma, Erythropalum, Harmandia, Heisteria, Hondurodendron, Maburea, Malania, Minquartia, Ochanostachys, Octoknema, Olax, Ongokea, Petalocaryum, Phanerodiscus, Ptychopetalum, Scorodocarpus, Strombosia, Strombosiopsis, Tetrastylidium, Ximenia[9][7]

Odkazy

Reference

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Olacaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-05-09.
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J. The Families of Flowering Plants: Erythropalaceae [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-13.
  3. Flora of China: Olacaceae [online]. Dostupné online.
  4. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
  5. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  6. Nickrent DL, Malécot V, Vidal-Russell R & Der J (2010) A revised classification of Santalales. Taxon 59(2): 538-558.
  7. BYNG, James W. et al. An update of the Angiosperm Phylogeny Group classification for the orders and families of flowering plants: APG IV. Botanical Journal of the Linnean Society. 2016, čís. 181. Dostupné online.
  8. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  9. HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2017 [cit. 2017-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-14. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.