Ondrej Devečka

Působil jako evangelický kněz (kaplan v Rimavské Píle a později farář v Jasenové), publicista a středoškolský učitel[1] (v letech 1921-1922 v Dolním Kubíně, od roku 1923 ředitelem školy v Kežmarku).

V letech 1919-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění,[4] kde byl členem Slovenského klubu (poslanci Revolučního národního shromáždění ze Slovenska se dosud nedělili podle stranických frakcí).[5]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal mandát v Národním shromáždění za agrárníky.[6] Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž v prosinci 1938 přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany.[7]

Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za agrární stranu na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze.[8]