Ondřej Höppner

Narodil se 11. října 1965 v Praze.[1][4] Po absolvování gymnázia Štěpánská vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické a v roce 1988 získal titul inženýra.[1] V roce 1992 byl redaktorem v Lidové demokracii,[1] v roce 1993 nastoupil do redakce Večerníku Praha,[1] kde se následujícího roku stal vedoucím zahraniční rubriky a v roce 1998 zástupcem šéfredaktora.[1] V roce 1999 se stal šéfredaktorem společenského týdeníku Spy vydavatelství Stratosféra,[2][5] kde působil do roku 2004. Za jeho vedení stoupl náklad na 150 tisíc výtisků,[5] časopis v té době patřil k nejúspěšnějším českým titulům.[6] Mezitím se mimo jiné v roce 2001 přihlásil do konkurzu na generálního ředitele České televize.[7]

Ve vydavatelství Stratosféra se jako šéfredaktor a autor layoutu podílel na vzniku a vedení několika dalších časopisů, např. Show!, Jackie.[1] V roce 2004 založil pod hlavičkou vydavatelství Ebika Sebastiana Pawlowského deník Aha! a stal se jeho šéfredaktorem.[2][5] Na jaře 2005 však i se svým zástupcem Vladimírem Dundrem z redakce odešel[8][9] podle vydavatele byly důvodem údajně rozdílné názory na řízení novin a na zodpovědnost plynoucí z novinářské profese.[8][10] Höppner se pak vrátil k vydavatelství Stratosféra a stal se šéfredaktorem deníku SuperSpy.[5][11][12] Několik týdnů pracoval i pro vydavatelství Bauer Media.[5][11] Od října 2007 do června 2008 byl šéfredaktorem deníku Šíp vydavatelství VLP, nástupnického projektu Večerníku Praha.[2][5][10][13] Pod jeho vedením došlo ke změnám v koncepci i formátu deníku a zastavil se dlouhodobě klesající trend prodeje, když v dubnu 2008 dosáhl 65 tisíc prodaných výtisků.[11] Ředitel redakcí a člen představenstva společnosti Roman Gallo prosadil jeho odvolání, přičemž kritizoval Höppnerův styl řízení a „excesy, jež titul poškozují“, současně však ocenil „velkou pozitivní obsahovou změnu “.[14][15]

V roce 2007 mu nakladatelství Daranus vydalo knihu o české žurnalistice Zpověď bulvární hyeny.[16] V roce 2009 vytvořil grafiku portálu První zprávy.cz.[17][pozn. 1] Od roku 2009 začal vydávat Malostranské noviny,[2][6] od roku 2010 přidal i Staroměstské noviny a od roku 2011 Starobrněnské noviny.[2][17] Přinejmenším k roku 2015 vydával vedle nich i Novoměstské noviny.[19]

Od roku 2008 spolupracoval s portálem Blesk.cz, podílel se i na jeho nové podobě.[17] Od jara 2012 do prosince 2013 byl šéfredaktorem týdeníku Nedělní Blesk vydavatelství Ringier,[2][6][20] pro nějž vytvořil i nový design a layout.[1] Od května 2013 nastoupil ke společnosti Our Media, pro niž spoluzaložil internetový magazín Protiproud Petra Hájka, bývalého poradce prezidenta Václava Klause.[2][21][pozn. 2] Na přelomu června a července 2014 Nakladatelství Bondy vydalo jeho knihu Vražda v Egyptě o kauze Petra Kramného.[28]

Podílel se či ve svých médiích poskytoval mediální prostor pro kampaně různých politických subjektů, např. v rámci senátní kampaně Martina Bursíka (LES).[29][30] Podle vlastních vyjádření z roku 2017 pomáhal s výrobou knihy Solární baroni – organizovaný zločin někdejší předsedkyně Energetického regulačního úřadu Aleny Vitáskové.[31] Spolu s Janem Čížkem vytvořil volební noviny Na vlastní oči pro hnutí SPD pro parlamentní volby 2017[32][31][33][34] a komunální volby 2018.[35]^[zdroj?!]

Na webu Hoppner.cz, provozovaném od jara 2019, byly publikovány dezinformační články a konspirační teorie, dále šířené na sociálních sítích nebo v řetězových e-mailech.[32][36][37] Články publikoval i na webu Arfa.cz, totožném s webem Hoppner.cz.[38][39][40] V souvislosti s varováním BIS před ruskými aktivisty ho internetový magazín International Policy Digest jmenoval mezi autory, kteří psali zaujatě ve prospěch Ruska.[41]

Měl dvě dcery. První ze vztahu s herečkou Ivanou Jirešovou[42][43] a druhou ze vztahu s herečkou a novinářkou Monikou Zaťkovou, s níž se oženil v únoru 2008.[43][44] Zemřel 19. března 2021 v 55 letech v důsledku nemoci.[45][46]

• Jitro modré slonice – středoškolský autorský kabaret z 80. let[47][48]
• Zpověď bulvární hyeny (2005) – román o vývoji české žurnalistiky po roce 1989
• Nusle sobě aneb Jsme tu jenom na skok (2008) – autorské divadlo^[zdroj?!]
• Vražda v Egyptě: Podivný případ Petra Kramného (2014) – kniha o kauze Kramný
• Případ Kramný: Všechno je jinak aneb Vraždila Monika Kramná? (2018) – kniha o kauze Kramný

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Höppner na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ondřej Höppner
• Höppner.cz
• Osobní blog Archivováno 22. 8. 2020 na Wayback Machine
• Ondřej Höppner na LinkedIn
• Ondřej Höppner na Facebooku