Spy

Spy (německy Spie) je vesnice, část města Nové Město nad Metují v okrese Náchod. Nachází se asi 1,5 km na jih od Nového Města nad Metují. Prochází zde silnice I/14. V roce 2009 zde bylo evidováno 90 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 186 obyvatel.[3]

Spy
Vesnice Spy z letadla
Lokalita
Charaktervesnice
ObecNové Město nad Metují
OkresNáchod
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°19′57″ s. š., 16°9′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel207 (2011)[1]
Katastrální územíSpy (3,32 km²)
Nadmořská výška348 m n. m.
PSČ549 01
Počet domů84 (2011)[1]
Spy
Další údaje
Kód části obce106488
Kód k. ú.706485
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spy je také název katastrálního území o rozloze 3,32 km2.[4]

Historie
Kaple Panny Marie

První písemná zmínka o obci Spy pochází z roku 1406. V letech 1545 až 1848 patřily Spy k novoměstskému panství. V roce 1848 získaly samostatnost a z této doby pocházejí i první sepské písemné materiály. S Novým Městem nad Metují se obec opět sloučila v roce 1960 a to po rozhodnutí obyvatel.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti (viz Bohuslavice) a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Spy prokazatelně uprchl v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku: [5]

  • Jiřík Kňourek (Knowrek, Knaurek, Knorrek) nar. 28.3.1717 ve Spy u Nového Města nad Metují. Současně s ním odešli i Kňourek Jan, Martin a Matěj z Bohuslavic a okolí. Tito uprchlíci patří mezi zakladatele obce Husinec, což byla první česká exulantská kolonie v pruském Slezsku. Jiřík Kňourek zemřel v Husinci 13.5.1786. Část jeho rodiny v Husinci zůstala a po 2. světové válce se vrátila do staré vlasti. Některé vzpomínky reemigrantů (včetně Konráda Knorka) byly publikovány.[6][7]

Podrobněji historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci pobělohorských exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se vrátili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců (vč. rodokmenů) této doby z celého světa.

Pamětihodnosti

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-13.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 484, 485, záznam 42-3. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
  6. Edita Štěříková: Více sluší poslouchati Boha než lidí
  7. Edita Štěříková: Země otců

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.