Oleg Svátek

Narodil se v rodině učitele v Domoradicích Františka Svátka a jeho manželky Juliány, rozené Hanzíkové.[1] Během první světové války padl do zajetí na ruské frontě jako nadporučík rakousko-uherské armády již v září 1914. V československých legiích absolvoval důstojnickou školu a postupně byl povyšován až do hodnosti podplukovníka.[4] Do Československa se vrátil v roce 1920. Poté zastával různé velitelské funkce v prvorepublikové československé armádě, v roce 1922 byl např. jmenován zástupcem velitele v Hranicích.[5] V letech 1935–1938 byl velitelem 12. divize v Užhorodě. V březnu 1939 velel obraně Podkarpatské Rusi před maďarskými silami. V březnu 1939, hned na počátku německé okupace, stál u zrodu vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa ve funkci velitele Krajského vojenského velitelství Praha jihozápad.

Dne 4. září 1941 byl Oleg Svátek na zahradě svého domu v ulici Nad Koulkou přepaden a po potyčce zatčen gestapem. V době stanného práva, 1. října, byl odsouzen k trestu smrti a popraven v kasárnách Ruzyně.[6]

• Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou ministerstva obrany ČR
• Pamětní deska v kostele svatých Fabiána a Šebestiána v Praze 6
• Svátkova ulice v Praze 5–Smíchově (od r. 1947)

• 
  Oleg Svátek, záznam o narození a křtu
• 
  V hodnosti podplukovníka jako frekventant Válečné školy v Praze, ročník 1922/1923 na tablu absolventů
• 
  Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před sídlem Ministerstva obrany ČR
• 
  Osobní věstník MNO číslo 101 ze dne 26. října 1946 titulní strana - povýšení do hodnosti divizního generála

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oleg Svátek na Wikimedia Commons

• Struktura Obrany národa
• Český rozhlas Brno: Ecce Homo - generál Oleg Josef Svátek Archivováno 4. 5. 2016 na Wayback Machine