Kostel svatého Fabiána a Šebestiána (Liboc)

Vesnice Liboc (villa Lubocz) byla spolu s jinými darována klášteru benediktinů v Břevnově již v zakládací listině z roku 993[1]; listina je však falzem ze 12. století, odráží tedy situaci té doby. Analogicky k dalším vsím tohoto kláštera je tedy pravděpodobně, že kostel byl postaven v době románské. Dosvědčily to četné archeologické nálezy raně středověkého osídlení z blízkosti kostela a z klášterního dvora[2]. Také zasvěcení kostela sv. Fabiánovi a sv. Šebestiánovi je pro období od konce 11. do 1. poloviny 13. století typické.

Podle nespolehlivých zpráv Václava Hájka z Libočan měl být kostel založen již roku 992 knížetem Boleslavem II. na místě, kde pohanský pán Hradoboj z Ruzyně nechal zabít kněze a misionáře Prostivoje. Následujícího roku měla být celá ves Liboc i s kamenným kostelem předána břevnovskému klášteru.

Roku 1421 pražská obec Liboc břevnovskému klášteru odňala a v kostele začali působit utrakvističtí kněží. Po rekatolizaci dal kostel někdy mezi lety 1651–1685 obnovit nejvyšší purkrabí Bernard z Martinic a duchovní správa kostela připadla nejdříve faráři kostela Matky Boží před Týnem a následně františkánům u kostela Panny Marie Sněžné.[3]

Vlastní farnost vznikla v Liboci až roku 1702. Libocký farář zprvu spravoval také Bohnice, úkolů na něj kladených však bylo příliš, a tak se roku 1738 Bohnice od libocké farnosti odloučily. I tak k libocké farnosti v následujících desetiletích přináležela Ruzyně, Nebušice, Vokovice, Veleslavín, Řepy, Bílá Hora, Stodůlky, Košíře a Motol. Od konce 18. století se sice okrsek libocké farnosti začal zmenšovat, přesto však kapacita kostela přestávala vystačovat. Kostel byl navíc vlhký a tmavý, protože jeho podlaha se nacházela pod úrovní terénu.[4]

Farář František Lampa proto nechal vypracovat plány nového kostela, který by místo dosavadních 250–300 pojal 620 věřících. Roku 1842 byl starý kostel úplně zbourán a na jeho místě začal stavitel Karel Brusta stavět kostel nový. Oltářní obraz namaloval Josef Vojtěch Hellich a varhany vyhotovil pražský varhanář Gartner. Nový kostel byl vysvěcen v neděli 20. října 1844.[5] Zároveň byl zrušen přilehlý hřbitov, který byl přeložen na nový hřbitov u Hvězdy.

Roku 1958 byl kostel zapsán do seznamu kulturních památek.[6]

Farní kostel a budovu fary převzali roku 1992 do své správy pražští karmelitáni, kteří je dali adaptovat. V 90. letech byla také rekonstruována sousední budova bývalých jeslí pro Domov Svaté rodiny mentálně postižených osob, jimž slouží dosud.

• 
  Kostel sv. Fabiána a Šebestiána
• 
  Libocký kostel, nad hladinou Libockého rybníka
• 
  Interiér kostela