Oleg Artěmjev

Oleg Germanovič Artěmjev (rusky Олег Германович Артемьев, * 28. prosince 1970 Riga, Lotyšská SSR, SSSR) je ruský kosmonaut, 534. člověk ve vesmíru. Původně byl inženýrem společnosti RKK Eněrgija, od května 2003 se stal členem jejího oddílu kosmonautů. V lednu 2011 přešel do oddílu kosmonautů Roskosmosu v Gagarinově středisku přípravy kosmonautů. V létě 2011 byl jmenován do Expedice 39/40 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), která proběhla v březnu – září 2014. Podruhé na ISS pracoval v březnu – říjnu 2018 jako člen Expedice 55/56. Také při svém třetím působí od března 2022 na ISS, kam přiletěl před koncem Expedice 66 jako člen budoucí Expedice 67.

Oleg Germanovič Artěmjev
Kosmonaut RKK Eněrgija/CPK
Státní příslušnostRusko Rusko
Datum narození28. prosince 1970 (51 let)
Místo narozeníRiga, Lotyšská SSR, SSSR
Předchozí
zaměstnání		Inženýr
Čas ve vesmíru365 dní, 23 hodin a 5 minut
+ 3. let dosud 49 dní
Kosmonaut od29. května 2003
MiseExpedice 39/40 (Sojuz TMA-12M/ISS)
Expedice 55/56 (Sojuz MS-08/ISS)
Expedice 66/67 (Sojuz MS-21/ISS)
Znaky misí
Kosmonaut doaktivní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a vzdělání

Oleg Artěmjev pochází z lotyšské metropole Rigy, kde se roku 1970 narodil. Na střední školu chodil ve městě Leninsk u kosmodromu Bajkonur.[1] Roku 1990 dokončil čtyřleté studium na Tallinnském polytechnickém institutu, následnou (v letech 1990–1991) povinnou službu v řadách Sovětské armády strávil v posádce ve Vilniusu. Od roku 1992 studoval na Baumanově Moskevské státní technické univerzitě obor technika a fyzika nízkých teplot, univerzitu dokončil roku 1998, současně v letech 1995–1999 na univerzitě pracoval jako řidič.[1] Po absolvování univerzity nastoupil do společnosti RKK Eněrgija.[2] Zde se věnoval přípravě výstupů do otevřeného vesmíru.

V září 2019 kandidoval jako nezávislý do moskevské městské dumy (to jest městského zastupitelstva) a byl zvolen.[2]

Oleg Artěmjev je ženatý, má syna.[2]

Kosmonaut

Příprava

Přihlásil se k kosmonautickému výcviku, prošel lékařskými prohlídkami (na jaře 2000). Státní meziresortní komise ho doporučila do oddílu kosmonautů RKK Eněrgija 29. května 2003. Dvouletou všeobecnou kosmickou přípravu ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina (CPK) zahájil o měsíc později 16. června a dokončil ji 28. června 2005 závěrečnými zkouškami. Poté 5. července 2005 získal kvalifikaci „zkušební kosmonaut“ (космонавт-испытатель).[2]

V letech 2007 a 2009 se v Institutu lékařsko-biologických problémů účastnil mezinárodního experimentu Mars 500. Roku 2007 byl v šestici, která strávila v izolaci 14 dnů, o dva roky později se účastnil simulace letu dlouhé 105 dní.[2]

V souvislosti s rozhodnutím Roskosmosu o shromáždění ruských kosmonautů v jednom oddílu odešel ze společnosti RKK Eněrgija a od 22. ledna 2011 je kosmonautem Střediska přípravy kosmonautů.[2]

1. kosmický let

V létě 2011 byl jmenován do Expedice 39/40 na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) naplánované na březen – září 2014 a zálohy pro Expedici 37/38, která odstartovala v září 2013.[2] Ke svému prvnímu vesmírnému letu odstartoval 25. března 2014 ve funkci palubního inženýra lodi Sojuz TMA-12M, společně s Alexandrem Skvorcovem a Američanem Stevenem Swansonem.[3] Kvůli problémům s orientačním systémem lodi se plánovaný šestihodinový let ke stanici protáhl na dva dny.[4] Na ISS pracoval jako palubní inženýr devětatřicáté a (od května 2014) čtyřicáté expedice. Během letu dvakrát vystoupil do vesmíru.[5] Dne 11. září 2014 Artěmjev, Skvorcov, a Swanson v pořádku přistáli v Sojuzu TMA-12M na Zemi.[3]

2. kosmický let

Roku 2015 byl jmenován do záložní posádky Sojuzu MS-06 a hlavní posádky Sojuzu MS-08, nicméně v souvislosti se snížením počtu ruských kosmonautů na ISS ze zálohy pro Sojuz MS-06 na podzim 2016 vypadl. V dubnu 2017 byl potvrzen jako velitel Sojuzu MS-08, v posádce byli ještě Andrew Feustel a Richard Arnold. Do vesmíru odstartovali z Bajkonuru 31. března 2018, po dvoudenním letu se spojili se stanicí ISS a pracovali na ní v rámci Expedice 55/56. Na Zemi přistáli 4. října 2018. Artěmjev během mise jednou vystoupil do vesmíru.[2]

3. kosmický let

Stal se členem záložní posádky letu Sojuz MS-19, během něhož dva ruští filmaři v říjnu 2021 na palubě ISS natáčeli záběry pro hraný film Výzva. Během přípravy, v květnu 2021, pak bylo zveřejněno[6] jeho jmenování do funkce velitele hlavní posádky letu Sojuz MS-21, jinak také ruské části dlouhodobé Expedice 67 k ISS. Start se uskutečnil podle plánu 18. března 2022 a loď se po třech hodinách připojila ke stanici, kde by měla zůstat 195 dní, tedy do konce září 2022. Let vyvolal zvýšenou pozornost, protože začal v době významného mezinárodního napětí vyvolaného ruským útokem na Ukrajinu a následnými ekonomickými a politickými sankcemi proti Rusku.

Oleg Artěmjev s Denisem Matvějevem uskutečnili 18. dubna 2022 první ze série výstupů do volného prostoru naplánovaných v programu Expedice 67. Po otevření poklopu modulu Poisk v 15:00 UTC nainstalovali a připojili externí ovládací panel Evropské robotické ruky ERA na vnější povrch laboratorního modulu Nauka, demontovali ochranné kryty ze šesti úchytů, namontovali tři madla na ERA a provedli některé další činnosti potřebné pro namontované ERA. Ta je dosud zvenku upevněna modulu Rassvet, s nímž byla vynesena a připojena ke stanici raketoplánem Atlantis v květnu 2010. Celkem čtvrtý Artěmjevův výstup trval 6 hodin a 37 minut a skončil uzavřením poklopu modulu Poisk v 21:37 UTC.[7]

Další výstup ve stejné sestavě následoval 28. dubna 2022 od 14:58 UTC do 22:40 UTC. Kosmonauti připojili ovládací panel, kterým budou budoucí posádky ovládat ERA. Z různých částí manipulátoru o celkové délce 11,3 metru a z připojovacích bodů odstranili ochranné kryty, připevnili na něj tři madla a uvolnili zámky, které ho přidržovaly v transportní konfiguraci během startu modulu Nauka v roce 2022. Sergej Korsakov pak zevnitř stanice provedl první řízené pohyby ERA a nakonec ji přesunul do základní pozice (úchyty na obou koncích ERA se mohou připojit na několik připojovacích bodů na modulu Nauka, takže se manipulátor může po povrchu modulu krok po kroku přesouvat).[8] Výstup trval 7 hodin a 42 minut, celková doba Artěmjevových pěti výstupů dosáhla 34 hodin a 39 minut.

Artěmjev 4. května 2022 v 18:35 převzal od Thomase Marshburna velení ISS.[9]

Tituly a vyznamenání

Odkazy

Reference
  1. Проект «Марс-500 : Состав экипажа 105-суточной изоляции [online]. Королев: Центр управления полетами (ЦУП) ЦНИИмаш [cit. 2011-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-29. (rusky)
  2. IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: rev. 2014-3-26 [cit. 2014-03-28]. Kapitola Олег Германович Артемьев. Dostupné online. (rusky)
  3. HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Kapitola Sojuz TMA-12M. [Dále jen Holub]. Dostupné online.
  4. ČTK. Sojuz se s dvoudenním zpožděním spojil s ISS. Aktuálně.cz [online]. 2014-3-28 [cit. 2014-3-28]. Dostupné online.
  5. Holub. Artěmjev, O.G. [online]. Rev. 2014-9-11 [cit. 2014-09-24]. Dostupné online.
  6. Novinky. Roscosmos jmenoval posádky ISS do roku 2023. News. Roscosmos appointed ISS crews until 2023. en.roscosmos.ru [online]. [cit. 2021-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Олег Артемьев и Денис Матвеев завершили выход в открытый космос [online]. Roskosmos, 2022-04-19 [cit. 2022-04-23]. Dostupné online.
  8. CLARK, Stephen. Cosmonauts activate European Robotic Arm on 250th space station spacewalk – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-05-04]. Dostupné online. (anglicky)
  9. LAVELLE, Author Heidi. The Station Changes Command as Crew-3 Prepares to Depart. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.