Oldřich Suchý

Na přelomu 20. a 30. let 20. století patřil do okruhu revue Brázda (generace Brázdy), která představovala novou vnitřní skupinu v agrární straně. Působil kromě toho v Selské jízdě.[2] Profesí byl dle údajů z roku 1935 odborovým radou zemské rady a majitelem hospodářství v Malenovicích.[3] Měl titul doktora práv. Publikoval práce z oboru zemědělství.[1]

Po parlamentních volbách v roce 1929 získal poslanecké křeslo za agrárníky v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně v roce 1930 jako náhradník poté, co zemřel poslanec Otakar Srdínko. Po jeho smrti převzal jeho poslanecké křeslo Oldřich Suchý.[4] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939,[5] přičemž v prosinci 1938 ještě přestoupil do poslaneckého klubu nově ustavené Strany národní jednoty.[6] Po druhé světové válce se stal členem národněsocialistické strany, ale v parlamentních volbách v roce 1946 nakonec nekandidoval kvůli útokům ze strany komunistického tisku.[7] Později sepsal - dosud nevydané - paměti nazvané "Začalo to lží", jež jsou uloženy v Národním archivu.