Strana národní jednoty
Strana národní jednoty byla česká politická strana období československé druhé republiky. Existovala v letech 1938–1939. Politicky směřovala k nacionálně akcentovanému autoritativnímu režimu. Jejím předsedou byl Rudolf Beran.
| Strana národní jednoty | |
|---|---|
.svg.png.webp) | |
| Zkratka | SNJ |
| Datum založení | 22. listopadu 1938 |
| Datum rozpuštění | březen 1939 (splynutí s Národním souručenstvím) |
| Předseda |  Rudolf Beran |
| Sídlo | Francouzská 14, Praha |
| Ideologie | Nacionalismus Autoritarismus |
| Politická pozice | pravice až krajní pravice |
| Mládežnická org. | Mladá národní jednota |
| Stranické noviny | Národní listy |
| Slogan | „Vlasti zdar“ |
| Barvy | Modrá |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vznik
Strana vznikla 22. listopadu 1938, krátce po mnichovské dohodě a první vídeňské arbitráži. Vznikla v rámci tzv. „zjednodušení politického systému“ spojením agrární strany a části Československé strany lidové s ostatními menšími pravicovými subjekty (Národní sjednocení, Národní liga, Československá živnostensko-obchodnická strana středostavovská, Československá strana křesťansko-sociální, Národní obec fašistická, Národní strana lidová) a větší části národních socialistů.
De facto se tedy jednalo o sjednocení všech tehdejších českých politických stran, kromě sociální demokracie, KSČ a druhé části národních socialistů. Tyto strany (kromě KSČ) v prosinci 1938 založily jako „loajální opozici“ levicovou Národní stranu práce.
V politickém systému druhé republiky měly existovat pouze dva politické subjekty: Strana národní jednoty a opoziční Národní strana práce.
Program
Programová komise strany dne 16. února 1939 schválila nový program, který počítal například s úplným zrušením opoziční Národní strany práce, Strana národní jednoty se tak měla stát jediným politickým subjektem v zemi. Plán počítal též s transformováním republiky na autoritativní stát (tzv. „autoritativní demokracie“) s protižidovským zaměřením. Tento program však nebyl přijat, jelikož se stranický sjezd nekonal.
Strana prakticky zanikla vznikem Protektorátu Čechy a Morava, kdy část členstva založila stranu Národní souručenství.
8. listopadu se též dosavadní slovenská Hlinkova slovenská ľudová strana přejmenovala na Hlinkova slovenská ľudová strana - Strana slovenskej národnej jednoty a tento název si podržela až do roku 1945.
Odkazy
Literatura
- KULÍŠEK, Vitězslav. Politika druhé republiky (1938–1939): aneb první kolaps československé demokracie. 1. vyd. Brno: [s.n.], 2020. 314 s. ISBN 978-80-270-7832-5.
