Okres Gulrypš

Okres Gulrypš je nižší územně-správní celek Abcházie, uznávaný jak abchazskou separatistickou vládou, tak centrální gruzínskou vládou v Tbilisi. Na západě sousedí s okresem Suchumi a na východě s okresem Očamčyra. Na severní straně sousedí s Ruskem a z jihu je omýván Černým mořem. Okresním městem je Gulrypš (3 910 obyvatel).

Okres Gulrypš
Geografie
Hlavní městoGulrypš
Souřadnice43°6′ s. š., 41°25′1″ v. d.
Rozloha1 523 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel18 032 (2011)
Hustota zalidnění11,8 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekAbcházie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Severovýchodní část okresu Gulrypš nazývaná soutěska Kodori byla v letech 1992–2008 obsazená gruzínskými jednotkami. V roce 2006 zde byla gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim zřízena nová oblast, tzv. Horní Abcházie. Byla to jediná oblast kterou ovládala autonomní republika Abcházie. V roce 2008 ji po bitvě v průsmyku Kodori obsadila abchazsko-ruská vojska.

Seznam představitelů okresu Gulrypš

V čele okresní rady stáli:

Pořadí Jméno Od Do
1. Adgur Charazija 1993 18. prosinec 2002
2. Tamaz Gogija 16. červen 2003 9. únor 2004
3. Aslan Baratelija 9. únor 2004 24. březen 2005 (1. funkční období)
4. Michail Logva 24. březen 2005 26. září 2011
5. Timur Ešba 14. prosinec 2012 23. říjen 2014
6. Aslan Baratelija 23. říjen 2014 dosud (2. funkční období)

Demografie

V roce 1989 zde žilo 54 962 obyvatel, z nichž 52,8 % byli Gruzíni. Po válce v letech 1992–1993 bylo mnoho obyvatel donuceno odejít, šlo převážně o Gruzíny. Při sčítání lidu v roce 2003 zde žilo pouze 17 962 obyvatel a Gruzíni tvořili 4,5 %, ale do toho není zahrnutý průsmyk Kodori, který až do války v roce 2008 drželi Gruzínci. I přesto zde Abcházové dodnes nejsou největší etnickou skupinou, v roce 2011 jich zde bylo 33,6 % a v roce 2003 pouhých 27,2 %. Největší etnickou skupinu zde tvoří Arméni, kterých tu v roce 2003 bylo 52,2 % a v roce 2011 46,8 %.

Demografický vývoj Okresu Gulrypš[1]
Rok Počet
obyvatel
z toho %
Abchazové Arméni Gruzíni Rusové Řekové Ukrajinci
1989 54 962 2,4 25,3 52,8 13,9 2,0 1,7
2003 17 962 27,2 52,2 4,5 13,3 0,7 0,6
2011 18 032 33,6 46,8 4,6 11,4 0,7 0,9

Seznam měst a obcí

Sídla městského typu

Obecní centra

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.