Dranda

Součástí Drandy jsou následující části:[2]

• Dranda (Дранда)
• Horní Pšap (Аҩадахьтәи Ԥшьаԥ)
• Dolní Pšap (Лбаатәи Ԥшьаԥ)
• Pšjalyš (Ԥшьалышь)
• Uadabaara (Уадабаара) – od 1935 Konsovchoz (Консовхоз), od 1957 do 1969 Otoriani (Оториани), později Atarbekovskoje (Атарбековское)
• Ckybyn / Šaumianovka (Ҵҟыбын / Шаумиановка)

Drandská katedrála

V době raného středověku (6. století) byla v Drandě zbudovaná katedrála. V 8. století se Dranda stala sídlem abchazské, respektive západogruzínské diecéze Katolické církve, která existovala až do 17. století, kdy byl poslední zdejší biskup Gabriel vypovězen ze země do Jeruzaléma. V roce 1637 byla navíc Dranda dobyta osmanskými vojsky a chrám i se vsí byl vyrabován a vypálen.

V roce 1878 byl chrám během rusko-turecké války opět vyrabován a vypálen s tím, že zdejší nástěnné malby byly kompletně zničené. Od roku 1880 sem po vlně vystěhování abchazského obyvatelstva v rámci mahadžirstva přicházeli osadníci z Ruska, kteří chrám zčásti obnovili. V roce 1928 byla Drandská katedrála bolševiky zrušena a část areálu poté byla využita pro výstavbu věznice Dranda, která se zde nachází i v současnosti. Další část areálu využívala zdejší internátní střední škola. V 70. letech prošla Drandská katedrála náročnou rekonstrukcí a byl obnoven její statut. V roce 2006 byl katedrále udělen statut národní památky a od roku 2011 prošla další rekonstrukcí.

V Drandě byla u hlavní silnice spojující Suchumi s Gruzií vybudovaná jediná psychiatrická léčebna v Abcházii. V té se k roku 2010 léčilo kolem 80 pacientů a pacientek, z nichž deset zde bylo drženo v oddělení se zvýšenou ostrahou.[3] Během války v Abcházii v letech 1992-1993 byla budova ostřelováním značně poškozena, přesto plnila svou funkci i nadále. Díky pomoci od mise OSN se po válce povedlo budovu částečně zrekonstruovat. Přetrvává však nedostatek psychiatrů.[4]

Dle nejnovějšího sčítání lidu z roku 2011 je počet obyvatel této obce 3205 a jejich složení následovné:[1]

• 1634 Arménů (51,0 %)
• 1163 Abchazů (36,3 %)
• 228 Rusů (7,1 %)
• 119 Gruzínů (3,7 %)
• 22 Pontských Řeků (0,7 %)
• 39 ostatních národností (1,2 %)

Před válkou v Abcházii žilo v obci bez přičleněných vesniček 2673 obyvatel.[5] V celém Drandském selsovětu, jenž tehdy zahrnoval i současný Babušarský vesnický okrsek, žilo 11942 obyvatel.[6]