Okinawské ostrovy

Souostroví se skládá ze 113 ostrovů a leží uprostřed souostroví Rjúkjú, zhruba na poloviční vzdálenosti mezi Kjúšú a Tchaj-wanem. Je pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a během stávajícího interglaciálu byl z větší části zatopen. Od euroasijského kontinentálního šelfu odděluje ostrovy Okinawská brázda, hluboká až 2 700 m. Na opačné, východní straně mořské dno Tichého oceánu celkem strmě spadá do Rjúkjúského příkopu. Souostroví je tvořeno převážně vápenci, ale také jílovci a prachovci, které leží na vrstvách jílu. Nejvyšší vrcholy bývají uloženy na žule; nejvyšší bod (Jonahadake, 503 m n.m.) leží na ostrově Okinawa. Vyskytují se zde s krasové jevy. Kolem ostrovů se nacházejí rozsáhlé mělčiny s korálovými útesy.

Flóra je na ostrovech subtropická. Divoká příroda byla silně narušena za druhé světové války. Souvislejší neporušené porosty se nacházejí na severní části ostrova Okinawa. Především jde o vavřínové lesy. Pokud jde o faunu, žije zde několik endemických druhů jako chřástal okinawský (Gallirallus okinawae), datel okinawský (Sapheopipo noguchii) nebo užovka Opistropis kikuzatoi (na Kumedžimě). V blízkosti sídel jsou korálové útesy poškozovány znečistěnou vodou.

Podnebí je oceánické, subtropické s mírnými zimami (průměrná měsíční teplota mezi 14 a 17 °C), kdy teplota zřídka klesá pod 9 °C. Monzuny přicházejí v červnu a ochlazují teplé léto (průměrná měsíční teplota mezi 26 a 29 °C), během něhož jsou dny s teplotou nad 35 °C vzácné. Koncem léta přicházejí tajfuny a silné větry sužují ostrovy až do konce zimy.

Souostroví má 27 obydlených ostrovů, na nichž žije přes 1,2 miliónu obyvatel. Naprostá většina (téměř 99 %) z nich žije na ostrově Okinawa. Obyvatelé hovoří vesměs (900 000 mluvčích) okinawsky (沖縄語), což je jazyk podobný japonštině, která je zde druhým jazykem.

Všechny ostrovy patří do prefektury Okinawa. V jejím rámci je na ostrově Okinawa zřízeno devět městských okresů (市, ši) — Ginowan (宜野湾), Itoman (糸満), Nago (名護), Naha (那覇 hlavní město), Nandžó (南城), Okinawa (沖縄), Tomigusuku (豊見城), Urasoe (浦添), Uruma (うるま) a 3 okresy, pod něž spadají nejen blízké, ale i vzdálenější ostrovy:

• okres Kunigami (国頭郡), m.j. s obcí Iedžima
• okres Šimadžiri (島尻郡), m.j. s obcemi Aguni, Iheja, Izena, Tokašiki, Tonaki, Zamami a městem Kume
• okres Nakagami (中頭郡)

Přehled významnějších ostrovů dává následující tabulka:

Ostrov	japonsky	Plocha, [km²]	Nejvyšší bod [m n. m.]	Pohled	Zeměpisné souřadnice	Poznámka
Iotorišima	硫黄鳥島	2.50	212		27°52′27″ s. š., 128°13′35″ v. d.
Ihejadžima	伊平屋島	20.64	294		27°2′23″ s. š., 127°58′7″ v. d.	souostroví Iheja-Izena
Nohodžima	野甫島	1,06	43		26°59′41″ s. š., 127°55′13″ v. d.	souostroví Iheja-Izena
Izenadžima	伊是名島	14.16	120		26°55′40″ s. š., 127°56′28″ v. d.	souostroví Iheja-Izena
Janahadžima	屋那覇島	0.74	12		26°53′50″ s. š., 127°55′29″ v. d.	souostroví Iheja-Izena
Iedžima	伊江島	22.77	172		26°42′58″ s. š., 127°47′25″ v. d.
Kouri tó	古宇利島	3.13	107		26°42′22″ s. š., 128°1′4″ v. d.
Mijagišima	宮城島	0,24	68		26°40′3″ s. š., 128°6′7″ v. d.
Jagačidžima	屋我地島	7.77	55		26°39′56″ s. š., 128°0′38″ v. d.
Minnadžima	具志川島	0,47	27		26°38′50″ s. š., 127°49′4″ v. d.
Sesokodžima	瀬底島	2.99	76		26°38′46″ s. š., 127°51′54″ v. d.
Ošima	奥武島	0.25	29		26°38′21″ s. š., 128°1′58″ v. d.
Torišima	鳥島	0.04	25		26°35′44″ s. š., 126°49′59″ v. d.
Agunidžima	粟国島	7.64	96		26°34′56″ s. š., 127°13′36″ v. d.
Okinawa	沖縄本島	1207,87	503		26°12′45″ s. š., 127°40′52″ v. d.
Ikei	伊計島	1.75	49		26°23′29″ s. š., 127°59′39″ v. d.	souostroví Jokacu
Tonakidžima	渡名喜島	3,84	165		26°22′ s. š., 127°8′50″ v. d.
Mijagišima	宮城島	5,50	121		26°21′57″ s. š., 127°59′3″ v. d.	souostroví Jokacu
Henzadžima	平安座島	5,32	121		26°20′57″ s. š., 127°57′2″ v. d.	souostroví Jokacu
Kumedžima	久米島	59,11	310		26°20′28″ s. š., 126°48′18″ v. d.	Kumedžima je největší; uvnitř laguny leží Ošima a vpravo od ní Ohadžima
Ohadžima	オーハ島	0,37	8		26°20′24″ s. š., 126°50′23″ v. d.
Ošima	奥武島	0,63	15		26°20′19″ s. š., 126°49′41″ v. d.
Hamahiga džima	浜比嘉島	2,09	79		26°19′15″ s. š., 127°57′29″ v. d.	souostroví Jokacu
Jabučidžima	藪地島	0,62	43		26°19′10″ s. š., 127°55′24″ v. d.	souostroví Jokacu
Cuken	津堅島	1,88	39		26°15′1″ s. š., 127°56′30″ v. d.	souostroví Jokacu
Zamamidžima	座間味島	6,66	161		26°13′45″ s. š., 127°18′12″ v. d.	souostroví Kerama
Maedžima	前島	1,60	133		26°12′40″ s. š., 127°26′47″ v. d.	souostroví Kerama
Akadžima	阿嘉島	3,82	187		26°11′59″ s. š., 127°16′51″ v. d.	souostroví Kerama
Tokašiki džima	渡嘉敷島	15.31	227		26°11′52″ s. š., 127°21′52″ v. d.	souostroví Kerama
Gerumadžima	慶留間島	1,15	157		26°10′57″ s. š., 127°17′19″ v. d.	souostroví Kerama
Senagažima	瀬長島	3,13	212		27°52′27″ s. š., 128°13′35″ v. d.
Fukadžidžima	外地島	0,83	76		26°10′7″ s. š., 127°17′34″ v. d.	souostroví Kerama
Kudaka	久高島	1,38	17		26°9′28″ s. š., 127°53′12″ v. d.
Ošima	奥武島	0,05	46		26°9′12″ s. š., 127°16′16″ v. d.
Ošima	奥武島	0,23	16		26°7′46″ s. š., 127°46′22″ v. d.

Monorail v Naze

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství, které si podrželo svůj význam na severu ostrova Okinawy. Po druhé světové válce se staly významným ekonomickým faktorem základny ozbrojených sil USA, jejichž přítomnost se promítla do posílení sektoru služeb. Význam turistiky vzrostl až po navrácení souostroví Japonsku v 70. letech 20. století.

Nejvýznamnějším přístavem je Naha s roční překládkou téměř 10 miliónů tun. Odtud existuje spojení trajekty k většině ostrovů prefektury. Dalším významným přístavem je Unten na severu Okinawy. Mnohé malé ostrovy při pobřeží ostrova Okinawy jsou s ním propojeny mosty. Jediné letiště s pravidelným provozem je Naha (IATA:OKA, ICAO:ROAH) na Okinawě, které v r. 2006 odbavilo přes 14 mil. cestujících. Autobusová doprava je zavedena na Okinawě a zde existuje dálniční síť. Kolejová doprava je zastoupena linkou monorailu v délce 12,9 km, která zajišťuje veřejnou dopravu na letiště Naha.

• Podrobnější informace naleznete v článku Rjúkjú

Vzhledem k dominanci ostrova Okinawa v celém souostroví probíhaly zde historické děje prakticky současně. Podle nálezů byly ostrovy osídleny již době mezi 30. a 16. tisíciletím př. n. l. Později nálezy chybějí až do 4. tisíciletí př. n. l., kdy jsou datovány nálezy keramiky z období Džómon. První písemné zmínky v japonských pramenech pocházejí ze 7. a 8. století. Později jsou zprávy četnější, protože tudy vedlo obchodní spojení mezi Japonskem a Čínou. Od 12. století na ostrovech vznikala knížectví a ta byla během 15. století sjednocena do království Rjúkjú. Království bylo koncem 19. století anektováno Japonskem. Za druhé světové války bylo souostroví obsazeno během bitvy o Okinawu Spojenými státy a zůstalo v jejich správě až do r. 1972, kdy bylo Japonsku navráceno.