Oblastní rada Jizre'elské údolí

Mozaika v mošavu Kfar Jehošua

Oblast Jizre'elského údolí byla už ve starověku osídleným regionem s častými zmínkami v bibli. Novověké židovské osidlování zde začalo počátkem 20. století a inicioval ho sionistický aktivista Arthur Ruppin. Výkupy pozemků v údolí do židovského vlastnictví prováděl Jehošua Chankin. První takovou pozemkovou transakcí byl výkup 9500 dunamů (9,5 kilometrů čtverečních) v prostoru, kde pak vznikl mošav Merchavija jako první moderní židovské sídlo v tomto regionu. Další vlna židovského osidlování pak začala roku 1921. V následujících dekádách byla močálovitá krajina proměněna na úrodný pás s hustým zemědělským osídlení a s městem Afula jako novým centrem regionu.[1] Afula ale členskou obcí této oblastní rady není, protože má statut města.

Po vzniku státu Izrael byly založeny v Jizre'elském údolí dvě oblastní rady: Oblastní rada Jizre'el (ve východní části) a Oblastní rada Kišon (v západní části). Ty byly roku 1980 sloučeny do jedné, pod současným názvem.[3]

Sídlo úřadů oblastní rady leží poblíž vesnice Mizra. Starostou oblastní rady je אייל בצר - Ejal Bacar.[4] Oblastní rada má velké pravomoci zejména v provozování škol, územním plánování a stavebním řízení nebo v ekologických otázkách.

Oblastní rada Jizre'elské údolí sdružuje celkem 15 kibuců, 15 mošavů, 6 společných osad a 2 arabské (respektive beduínské) vesnice. Navzdory názvu oblastní rady se ne všechny její členské obce nacházejí přímo ve stejnojmenném údolí.

K 31. prosinci 2014 žilo v Oblastní radě Jizre'elské údolí 35 900 obyvatel. Z celkové populace bylo 33 700 Židů. Včetně statistické kategorie "ostatní" tedy nearabští obyvatelé židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství jich bylo 34 400. Ostatní obyvatelé patří převážně do etnické skupiny izraelských Arabů.[2]