Gvat

Gvat (hebrejsky גְּבַת, anglicky Gvat, v oficiálním seznamu sídel Gevat[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Jizre'elské údolí.

Gvat
גבת
Poloha
Souřadnice32°40′31″ s. š., 35°12′42″ v. d.
Nadmořská výška104 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaJizre'elské údolí
Gvat
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel826 (2014[1])
Správa
Vznik1926
Oficiální webwww.gvat.org.il
PSČ36579
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 104 metrů v Dolní Galileji, na pomezí severního okraje Jizre'elského údolí s intenzivním zemědělstvím a pohoří Harej Nacrat (Nazaretské hory), které stoupá východně od vesnice směrem k městu Migdal ha-Emek. Z těchto hor stéká do údolí podél jižní strany vesnice vádí Nachal Jif'at, podél severní a západní strany vádí Nachal Cvi. Jihozápadně od kibucu se rozkládá letecká základna Ramat David.

Vesnice se nachází cca 10 kilometrů severozápadně od města Afula, 2 kilometry západně od města Migdal ha-Emek, cca 78 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 25 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Gvat obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Aglomerace Nazaretu, kterou obývají převážně izraelští Arabové, začíná až cca 6 kilometrů severovýchodním směrem.

Gvat je na dopravní síť napojen pomocí dálnice číslo 73.

Dějiny

Gvat byl založen v roce 1926.[2] K založení došlo 28. listopadu 1926.[3] Šlo o součást nové osidlovací vlny v Jizre'elském údolí, kde toho roku vznikly i židovské vesnice Sarid, Ramat David, Mišmar ha-Emek, Kfar Jehošua a Kfar Baruch.[4]

V dubnu 1919 došlo ve městě Pinsk, tehdy na polsko-běloruském pomezí, k pogromu na Židy, jehož výsledkem bylo 35 mrtvých. Zakladatelé kibucu Gvat pocházeli z Pinsku, do tehdejší mandátní Palestiny přišli v rámci čtvrté aliji a vesnici zřídili na počest zavražděných. Jméno obce navazuje na starověké sídlo Gabata (גבתא) – aramejský výraz pro "kopec". Toto jméno bylo patrně pak uchováno v názvu nedaleké arabské vesnice Džibta (ג'באתא), která tu do 20. století stávala a která byla opuštěna ještě před vznikem nynějšího Gvatu, poté, co okolní zemědělské pozemky přešly do majetku Židů.[3][5]

V září 1934 tu začal první kurz výcviku velitelů Hagany, který trval 10 týdnů.[6]

Roku 1949 měla vesnice 674 obyvatel a rozlohu katastrálního území 5535 dunamů (5,535 kilometrů čtverečních).[7] V roce 1951 v důsledku rozkolu v organizaci izraelských kibuců (podrobně v článku kibuc) část osadníků opustila Gvat a založili nový kibuc Jif'at a populace Gvatu klesla z tehdejších cca 900 na 500 obyvatel.[5]

Během Jomkipurské války v roce 1973 dopadla na Gvat raketa a způsobila značné materiální škody. Během této války padlo 5 členů kibucu.[8]

Ekonomika obce je založena na zemědělství a průmyslu (výroba součástek pro závlahové systémy).[5] Tato průmyslová firma byla založena v roce 1966.[3] Kibuc prošel privatizací a jeho členové jsou odměňováni individuálně, podle odvedené práce. V obci fungují zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je ve vesnici Sarid.[8] V 70. letech 20. století fungoval v obci basketbalový tým, který hrál nejvyšší izraelskou ligu (roku 1976 ji vyhrál).[3]

Demografie

Obyvatelstvo kibucu Gvat je sekulární.[9] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Gvat Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 826 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,8 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Gvat[1] [7][10][11]
Rok 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel674716664732722678658664673668670672686687708774788826

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. גבת [online]. www.emekyizrael.org.il [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-09. (hebrejsky)
  4. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 138. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  5. גבת [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  6. The 20th Century in Eretz Israel. s. 183
  7. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  8. גבת [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-03. (hebrejsky)
  9. גבת [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-26]. Dostupné online. (hebrejsky)
  10. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  11. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.