Novina (nakladatelství)

Novina, tiskařské a vydavatelské družstvo se stalo v období prvorepublikového Československa druhým nejvýznamnějším tiskovým koncernem ve vlastnictví Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrárníků). Již před první světovou válkou soustředili agrárníci vydávání tisku do svého Tiskařského a vydavatelského družstva rolnického (předsedou byl zvolen rolnický novinář a sedlák Jan Antonín Prokůpek).[1]

V roce 1917 se tiskařské a vydavatelské družstvo přejmenovalo na Českomoravské podniky tiskařské a vydavatelské (u některých listů se po roce 1918 objevoval název Československé podniky tiskařské a vydavatelské), od června 1930 na Novinu, tiskařské a vydavatelské družstvo. Kromě největších a moderních tiskáren v Praze a v Brně vlastnila Novina své závody v Hradci Králové, Jičíně, Mladé Boleslavi, Plzni, Strakonicích, Havlíčkově Brodě, na Moravě v Přerově, Opavě a v Jihlavě. Novina si vybudovala sesterský podnik i v Bratislavě.

Tiskařské podniky agrární strany vlastnily „Českomoravské knihkupectví v Praze”, „Slovenské knihkupectví v Bratislavě”, inzertní a novinářský závod Praga, zinkografický závod a nakladatelství „Svépomoc”.[1] Novina si počátkem 30. let vybudovala v Praze na Florenci nový komplex s moderní tiskárnou a vydávala zejména tisk Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu, jejímž ústředním tiskovým orgánem byl deník Venkov, dále v Praze deníky Večer, Lidový deník nebo v Brně Svobodu, celou řadu regionálních deníků a časopisů jako Česká selka, Cep, Rozkvět, kulturní revue Brázda atd.[2]