Habrová seč

Nejníže položená část Habrové seče, údolí Spetického potoka.

[3] Přírodní rezervace Habrová seč tvoří část komplexu Novosyrovických lesů na Třebíčsku, rozkládá se v mírném svahu asi 2 km jižně od obce Nové Syrovice, v jejímž katastru leží. Ze severní strany a jižní strany je ohraničena dvěma potoky, Spetickým a Ctidružickým; toto rozložení je pro zdejší přírodní poměry důležitým faktorem.

Podloží tvoří migmatity, lokálně překryté písčitými mořskými sedimenty. Co se týče půdy, převládá zde kambizem.

[3] Před vyhlášením přírodní rezervace Habrová seč byl na jejím území les obhospodařovaný především výběrovým způsobem, tedy vybíraly se nejstarší a nejvyspělejší stromy a ty se postupně kácely. Takto vznikaly menší holiny, na kterých docházelo ke zmlazování listnáčů, tím vznikaly další a další generace a les se stále více věkově, výškově ale i druhově diferencoval. Náhodně roztroušené jehličnany, především smrky, zde byly pravděpodobně vysazeny uměle.

Vtroušený smrk v Habrové seči

Habrová seč je přírodní rezervací především pro svou druhovou rozmanitost, co se týče flory. Díky svému prostorovému rozložení a způsobu hospodaření v minulosti skrývá řadu nepřehlédnutelných druhů, které se buď v okolí této přírodní rezervace nevyskytují, nebo jejich výskyt vedle jiných zdejších druhů není tak častý.

Jedním z rušivých vlivů mohou být smrky, které jsou v tomto ekosystému očividně cizí. Na území přírodní rezervace se dostaly buďto umělou výsadbou, nebo nálety z okolních porostů. Z tohoto důvodu je zde navržena obnovní těžba smrkového porostu, s následným zalesněním dubem zimním a bukem lesním.

Ve vlastním jádře přírodní rezervace se v mladších skupinách stromů provádí prořezávky ve prospěch dubu a buku, jinak se území ponechává bez zásahů, přirozenému vývoji. Případná zmlazení listnáčů je doporučeno oplotit, kvůli škodám způsobovaným zvěří (okus).[3]

Jako i okolní krajina byla nejenom v době baroka ovlivňována člověkem, ani Habrová seč neunikla „zkulturnění“. Kolem celého území vede jedna z větví Graselovy stezky, sítě turistických cest naplánovaných a vyznačených Slavonickou renesanční obecně prospěšnou společností[7].

Malá stavba Lusthaus na okraji Habrové seče.

Letohrádek Sibyla na břehu Ctidružického potoka.

Na území rezervace se dále nachází velmi zajímavý a celkem neobvyklý barokní prvek – trojice drobných staveb. Pověst praví, že majitel syrovického panství byl velmi zbožný člověk a chtěl na svém pozemku postavit kostel. Nicméně úřady mu to nepovolily, postavil tedy tři samostatné stavby, představující jednotlivé části kostela. První z nich, Sibyla, je malý letohrádek u potoka. Pokud bychom považovali trojici staveb za jeden celek, jak nám pověst o roztroušeném lesním kostele napovídá, pak můžeme Sibylu považovat za kněžiště či sakristii tohoto kostela. Druhá stavba, Lusthaus, je loveckým zámečkem. Stojí na křižovatce lesních cest, symbolicky na místě setkávání. Je tedy jasné, že představuje hlavní loď. Třetí stavbou je Špice. Už podle názvu lze předpokládat, že symbolizuje věž kostela, jedná se však pouze o cca tři metry vysoký obelisk [7].