Noreena Hertzová

Noreena Hertzová je pravnučkou britského vrchního rabína Josepha H. Hertze. Narodila se a vyrůstala ve východním Finchley v Londýně. Hertzová byla předčasně vyspělé dítě a školní docházku zahájila ve věku pouhých 3 let, přičemž A Levels získala ve věku 16 let. Nejprve navštěvovala North London Collegiate School a poté Westminster School, londýnskou University College a Whartonovu školu v Pensylvánii v USA. Její matka, módní návrhářka a feministka, Leah Hertzová, zemřela na rakovinu, když Noreeně bylo 20 let. Po návratu do Velké Británie dokončila doktorát (PhD) na King's College na Universitě v Cambridge.

Poté odešla na pozvání profesora z Whartonu do Ruska pracovat pro Světovou banku. Sehrála roli při sestavování ruské burzy a jako poradce ruské vlády na jejích privatizačních programech.

Její rozčarovaná a velmi kritická doktorandská práce na Cambridge, „Russian Business Relationships in the Wake of Reform“ („Ruské poreformní obchodní vztahy“) z roku 1996 popírá, že by Rusko úspěšně přešlo k tržní ekonomice.

Poté vrhla svou pozornost na mírový proces na blízkém východě, kde vedla čtyřicetičlenný výzkumný tým Palestinců, Izraelců, Jordánců a Egypťanů.

V roce 2006 se stala čestným členem a ředitelem Cambridge's Judge Business School (Obchodní škola soudců při Cambridge).

Během roku 2005 Hertzová též sloužila semestrální profesuru na holandské Univerzitě v Utrechtu.

Byla označena za „mladou globální vůdkyni zítřka“ Světovým Ekonomickým Fórem roku 2004. Roku 2001 ji časopis Management Today nominoval mezi nejvýznamnějších 35 žen pod 35 let.[7]

Hertz je vdaná za Dannyho Cohena, bývalým ředitelem BBC Television. Vzali se v roce 2012 v synagoze Bevis Marks v londýnské City. Ceremonii vedl lord Sacks, vrchní rabín, a zúčastnili se jí hosté včetně Rachel Weiszové, Nigelly Lawsonové a Charlese Saatchiho. Žije se svým manželem v Primrose Hill v Londýně.[8]

Tím, jak otevřeně poukazuje na úskalí kapitalismu, je Hertzová považována^[kým?] za středo-levicově smýšlející, spíše než levicová Naomi Kleinová, s kterou je občas porovnávána.^[zdroj?]

Noreena Hertzová publikovala několik studií na téma globalizace a Rusko. Též sepsala několik populárních knih ze své zkušenosti z práce pro Světovou banku. Její práce zahrnuje:

• 1997: Ruské poreformní obchodní vztahy (ISBN 0-333-71083-5)
• 2002: Plíživý převrat: Globální Kapitalismus a smrt demokracie (ISBN 0-7432-3478-2)
• 2005: Hrozba dluhu: Jak zničující je dluh v rozvojovém světě (ISBN 0-06-056052-5)
• 2005: IOU: Hrozba dluhu a proč ho musíme odmítnout (ISBN 0-00-717899-9)

Knihou Plíživý převrat si získala širší věhlas. Poukazuje v ní na tendence globalizace a chování nadnárodních společností vzhledem ke státu a spotřebiteli. Dokazuje, že myšlenka vše-řešící tržní ekonomiky má svá úskalí. Všímá si, jak vlády států nadnárodním korporacím čím dál více ustupují a jejich role se omezuje jen pro zajištění legislativy a podmínek pro jejich podnikání, kdy tradiční funkce pro zajištění občanů ustupují do pozadí; a naopak – nadnárodní společnosti pomocí svých podpůrných programů čím dál více zasahují do života občanů-spotřebitelů, čímž si zajišťují stále důležitější reputaci. Ukazuje, že prosazování změn u korporací (pomocí bojkotování výrobků, které tyto vyrábějí) je mnohem racionálnější a rychlejší instrument pro zjednání nápravy, než klasickými legislativními kroky.