Nigella Lawson

Nigella Lawson se narodila 6. ledna 1960 v Londýně. Její otec Nigel Lawson byl ministrem financí v době vlády Margaret Thatcherové, kdy vystupoval za konzervativní stranu. Působil také jako novinář. Její matka Vanessa Lawson, rozená Salmon, která zemřela na rakovinu v roce 1985 byla známou dědičkou řetězce restauraci a hotelů Lyons Coffee House. Nigella pochází ze čtyř dětí, měla jednoho bratra a dvě sestry. Jedna z jejích sester, Thomasina, zemřela v roce 1993 na rakovinu prsu. [2]

V dětství se Nigella potýkala s řadou problémů, což mnozí přičítají jejímu komplikovanému vztahu s matkou, o kterém se několikrát zmínila v rozhovorech pro britská média. Zároveň byla ale také značně introvertní. V době základní školní docházky vystřídala během devíti let devět různých škol. Podařilo se jí ale nakonec vystudovat univerzitu v Oxfordu, obor středověké a moderní jazyky.[1] Po vysoké škole působila v řadě médií jako novinářka. Při práci žurnalistiky v The Sunday Times se sblížila se svým kolegou Johnem Diamondem a vzala si ho v roce 1992 v Benátkách. Mají spolu dvě děti – dceru Cosimu Thomasinu a syna Bruna Paula. Její manžel onemocněl rakovinou a umíral v době, kdy opustila práci novinářky a sklízela první úspěchy jako autorka kuchařek. O svém boji s rakovinou hrtanu psal pravidelný sloupek do novin a Nigellu se podle jejích slov snažil do poslední chvíle podporovat. Zemřel v roce 2001. Devět měsíců po smrti manžela začala žít s jeho kamarádem, sběratelem umění, reklamním magnátem a jedním z nejbohatších mužů Velké Británie Charlesem Saatchim. Vzali se v roce 2003. V roce 2013 novináři z magazínu Sunday People zveřejnili fotografii, na které Saatchi drží Lawsonovou v restauraci Mayfair za krk patrně v průběhu hádky. Tentýž rok v červenci se manželé rozvedli.

V současné době Nigella Lawson pracuje pro televizní kanál ABC jako producentka a zároveň porotkyně kuchařské soutěže The Taste.

Po vystudování univerzity v Oxfordu začala v polovině osmdesátých let pracovat jako novinářka pro konzervativní magazín The Spectator. Nejprve zde psala knižní recenze, později sloupky hodnotící restaurace. Od roku 1986 působila jako literární editorka v The Sunday Times. Zde se seznámila se svým manželem, který jí poradil, aby začala psát o jídle a vaření. Postupně se tedy věnovala kulinářské tematice a psala pro média jako The Daily Telegraph, The Evening Standard, The Observer, The Times Magazíne a sloupky o jídle psala do známého časopisu Vogue. Pouhé dva týdny pracovala pro rádio The Talk Radio. [3]

K psaní kuchařek se rozhodla poté, co podle svých slov na jedné párty viděla plakat hostitelku kvůli pokaženému dezertu. První kniha jí vyšla v roce 1998 pod názvem How to Eat: Pleasures and Principles of Good Food (Jak jíst). Kniha se stala bestsellerem a prodalo se jí více než 300 000 výtisků. O dva roky později vydala další úspěšnou kuchařskou knihu Jak se stát domácí bohyní (How to Be a Domestic Goddess: Baking and the Art of Comfort Cooking), která se zaměřovala především na pečení. Mezi lety 2001 a 2012 vydala dalších osm kuchařek. [4]

Od roku 1999 měla vlastní televizní kuchařský pořad Nigella Bites, na který navázaly další úspěšné pořady, které se vysílaly po celém světě. V České republice se například objevil její pořad Nigella vaří rychlovky (Nigella Express). Nejnověji zasedla v porotě britské kuchařské soutěže The Taste, která zatím nebyla odvysílána. Za své knihy i televizní pořady obdržela řadu ocenění.

• How to Eat: Pleasures and Principles of Good Food, Chatto and Windus, John Wiley & Sons, (ISBN 0-471-25750-8, 1998)
• How to Be a Domestic Goddess: Baking and the Art of Comfort Cooking, Chatto and Windus, (ISBN 0-7011-6888-9, 2000)
• Nigella Bites, Chatto and Windus, (ISBN 0-7011-7287-8, 2001)
• Forever Summer with Nigella, Chatto and Windus, (ISBN 0-7011-7381-5, 2002)
• Feast: Food to Celebrate Life, Chatto and Windus, (ISBN 0-7011-7521-4, 2004) or Hyperion (ISBN 1-4013-0136-3, 2004)
• Nigella Lawson, A Biography, Gilly Smith (ISBN 1-56980-299-8, 2006)
• Nigella Express, Chatto and Windus, (ISBN 0-7011-8184-2, 2007)
• Nigella Christmas, Chatto and Windus (ISBN 0-7011-8322-5, 2008)
• Nigella Kitchen: Recipes from the Heart of the Home, Chatto and Windus (ISBN 0-7011-8460-4, 2010)
• Nigellissima: Instant Italian Inspiration, Chatto and Windus (ISBN 0-7011-8733-6, 2012)

• Život je hostina, Euromedia Group - Ikar, 2012, ISBN 978-80-249-1948-5
• Vánoce s Nigellou, Euromedia Group - Ikar, 2010, ISBN 978-80-249-1422-0
• Chuť domácí kuchyně, Euromedia Group - Ikar, 2013, ISBN 978-80-249-2235-5
• Vaříme Expres, Euromedia Group - Ikar, 2009, ISBN 978-80-249-1188-5

• 1999 - 2001 Nigella Bites
• 2002 Forever Summer
• 2005 Nigella
• 2006 Nigella Feasts
• 2006, 2008 Nigellla's Christmas Kitchen
• 2007 Nigella Expres
• 2010 Nigella Kitchen
• 2012 Nigellisima

• 2000: British Book Award – ocenění Autor roku za knihu How to be a Domestic Goddess
• 2001: WH Smith Book Award – kniha How To Be A Domestic Goddess se dostlaa do nominace na ocenění Lifestylová kniha roku
• 2001: Guild of Food Writers – Teůevizní pořad roku za Nigella Bites
• 2001: World Food Media Award – Zlatá "naběračka" v kategorii Nejlepší kuchařská televizní show za pořad Nigella Bites
• 2002: WH Smith Book Awards – Lifestylová kniha roku - Nigella Bites
• 2007: World Food Media Award – "Zlatá naběračka" v kategorii Nejlepší televizní show o jídle nebo pití za pořad Nigella's Christmas Kitchen [5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nigella Lawson na Wikimedia Commons