Nitrosobenzen

Nitrosobenzen je organická sloučenina se vzorcem C6H5NO patřící mezi nitrososloučeniny. Jedná se o světle zelenou látku, která se vyskytuje v rovnováze se světle žlutým dimerem. Monomer i dimer jsou diamagnetické.

Nitrosobenzen

Strukturní vzorec

Model molekuly

Obecné
Systematický název nitrosobenzen
Sumární vzorec C6H5NO
Identifikace
Registrační číslo CAS 586-96-9
PubChem 11473
SMILES O=Nc1ccccc1 (monomer)
c1ccccc1[N+](=O)N([O-])c1ccccc1 (dimer)
InChI 1S/C6H5NO/c8-7-6-4-2-1-3-5-6/h1-5H
Vlastnosti
Molární hmotnost 107,11 g/mol
Teplota tání 68,5 °C (341,6 K)[1]
Teplota varu 59 °C (332 K) (2,4 kPa)
Bezpečnost

GHS06

GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
H-věty H301 H312 H332[1]
P-věty P261 P264 P270 P271 P280 P301+310 P302+352 P304+312 P304+340 P312 P321 P322 P330 P363 P405 P501[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rovnováha mezi monomerem a dimerem

Nitrosobenzen, stejně jako ostatní nitrosoareny, vytváří rovnováhu mezi monomerem a dimerem. Dimery obvykle převládají v pevném skupenství, monomery ve zředěných roztocích nebo za vyšších teplot. Dimery mají obecný vzorec Ar(O−)N+=N+(O−)Ar a mají cis- a trans-izomery, protože mezi atomy dusíku jsou dvojné vazby; někdy jsou dimery nazývány azobenzendioxidy. Cis-trans izomerizace probíhá skrz monomer.[2]

U nitrosobenzenu lze monomer připravit sublimací. Monomerní forma sublimuje přednostně díky své nižší molekulové hmotnosti a vytváří tmavě zelené krystaly. Postupem času monomer dimerizuje na azobenzen-N,N′-dioxid, což je světle žlutá pevná látka. V souladu s Le Chatelierovým principem je nitrosobenzen v roztoku přítomen jako směs monomeru a dimeru v dynamické rovnováze, jejíž složení závisí na teplotě (zvýšením teploty se posune ve prospěch monomeru) a koncentraci (monomer převažuje při nižších koncentracích) a použitém rozpouštědle.

Struktura dimeru 2-nitrosotoluenu

[3]

Příprava

Nitrosobenzen poprvé připravil Adolf von Baeyer reakcí difenylrtuti s bromidem nitrosylu:[4]

(C6H5)2Hg + BrNO → C6H5NO + C6H5HgBr

Novější postup spočívá v redukci nitrobenzenu na fenylhydroxylamin (C6H5NHOH), který je následně oxidován dichromanem sodným (Na2Cr2O7).[5]

Nitrosobenzen lze také připravit reakcí anilinu s kyselinou peroxosírovou[6] nebo peroxosíranem draseným.[7]

Přečištění se provádí sublimací nebo destilací s vodní parou, přičemž vzniká zelená kapalina, která se mění na bezbarvou pevnou látku.

Reakce

Nitrosobenzen se může účastnit Dielsových–Alderových reakcí s dieny.[8] kondenzačními reakcemi s aniliny se tvoří deriváty azobenzenu; tato reakce se nazývá Millsova reakce.[9] Redukce nitrobenzenů vede ke tvorbě anilinů.

Nejtypičtějšími reakcemi nitrosobenzenu jsou kondenzace s aktivními methylenovými skupinami, například s estery kyseliny malonové a fenylacetonitrilem. Fenylacetonitril (PhCH2CN) vytváří imin (PhC(CN)=NPh) v Ehrlichově-Sachsově reakci:[10]

Ph–CH2-CN + Ph–NO → Ph–CH(CN)–N(OH)–Ph (oxyamination adduct) → PhC(CN)=N–Ph

Kondenzacemi s aktivními methyleny někdy vznikají produkty O-nitroso-aldolových reakcí:[11]

R–CH2-CHO + Ph–NO → R–CH(CHO)–O–NHPh

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nitrosobenzene na anglické Wikipedii.

  1. Nitrosobenzene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. D. Beaudoin; J. D. Wuest. Dimerization of Aromatic C-Nitroso Compounds. Chemical Reviews. 2016, s. 258–286. DOI 10.1021/cr500520s. PMID 26730505.
  3. E. Bosch. Structural Analysis of Methyl-Substituted Nitrosobenzenes and Nitrosoanisoles. Journal of Chemical Crystallography. 2014, s. 44. DOI 10.1007/s10870-013-0489-8.
  4. A. Baeyer. Nitrosobenzol und Nitrosonaphtalin. Chemische Berichte. 1874, s. 1638–1640. Dostupné online. DOI 10.1002/cber.187400702214.
  5. G. H. Coleman; C. M. McCloskey; F. A. Stuart. Nitrosobenzene. Organic Syntheses. 1945, s. 80. DOI 10.15227/orgsyn.025.0080.
  6. H. Caro. Z. Angew. Chem.. 1898, s. 845ff.
  7. Beate Priewisch; Karola Rück-Braun. Efficient Preparation of Nitrosoarenes for the Synthesis of Azobenzenes. The Journal of Organic Chemistry. 2005, s. 2350–2352. ISSN 0022-3263. DOI 10.1021/jo048544x. PMID 15760229.
  8. H. Yamamoto, N. Momiyama "Rich Chemistry of Nitroso Compounds" Chemical Communications 2005, pp.3514–25.
  9. H. D. ANSPON. p-Phenylazobenzoic Acid. Org. Synth.. 1955. Dostupné online. (anglicky); Coll. Vol.. S. 711. (anglicky)
  10. H. Feuer. The Chemistry of the Nitro and Nitroso Groups Part 1.Chybí název periodika! New York: Wiley. S. 278–283.
  11. Asymmetric O− and N− Nitroso Aldol Reaction – an efficient access to a-oxy and a-amino carbonyl compound [online]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.