Nevěda

Od 17. století někteří autoři používali slovo věda, aby vyloučili některé oblasti studia, například umění a svobodná umění.[4] Slovo nevěda, označující nevědecké akademické disciplíny, bylo poprvé použito v polovině 19. století.[5]

V některých případech může být obtížné určit přesné hranice mezi vědou a nevědou. Problém demarkace se zabývá obtížemi při určování, zda určité oblasti studia, které se nacházejí blízko hranic vědy a nevědy, mají být považovány za jednu nebo druhou. Dosud nebyl vypracován žádný test, který by jednoznačně oddělil vědu od nevědy, ale běžně se používají některé ukazatele, které se posuzují jako celek a vyhodnocují se v čase.[6] Podle Thomase Kuhna k těmto faktorům patří touha vědců zkoumat otázku jako hádanku. Kuhnův pohled na vědu je také zaměřen spíše na proces vědeckého zkoumání než na výsledek.[6]

Boundary-work je proces prosazování žádoucího výsledku v procesu klasifikace studijních oborů, které se nacházejí v blízkosti hranic. Odměny spojené se získáním určité klasifikace naznačují, že hranice mezi vědou a nevědou je spíše sociálně konstruovaná a ideologicky motivovaná, než že by představovala ostrý přirozený rozdíl mezi vědou a nevědou.[7] Přesvědčení, že vědecké poznání (např. biologie) je cennější než jiné formy poznání (např. etika), se nazývá scientismus.[8]

Nevědecké obory zahrnují všechny oblasti studia, které nejsou vědou.[2] Nevědecké obory zahrnují všechny humanitní obory, včetně:

• dějiny,[2][3] včetně dějin vědy,
• jazykového umění, jako je lingvistika, specifické jazyky a literatura,
• filozofii, etiku a náboženství a
• umění, včetně hudby, scénického umění, výtvarného umění a řemesel.

Filozof Martin Mahner navrhl nazývat tyto akademické obory paravědami, aby je odlišil od znevažujících forem nevědy, jako je pseudověda.[2]

Nevědecké obory nabízejí informace o smyslu života, lidských hodnotách, stavu člověka a způsobech interakce s ostatními lidmi, včetně studia kultur, morálky a etiky.[9][10]

Někteří filozofové považují vědění za produkt překrývajících se komunit vědění. Jiní se snaží najít ostré rozdělení mezi vědou a nevědou.

Filozofové se neshodnou na tom, zda jsou oblasti studia zahrnující abstraktní pojmy (jako například čistá matematika) vědecké nebo nevědecké.[11][12]

Interdisciplinární obory mohou zahrnovat jak vědecké, tak nevědecké zkoumání. Archeologie je příkladem oboru, který čerpá jak z přírodních věd, tak z historie.[2]

Oblasti výzkumu mohou v průběhu času měnit svůj status. Po mnoho staletí byla alchymie považována za vědeckou: přinášela užitečné informace a podporovala experimenty a otevřené zkoumání ve snaze porozumět fyzikálnímu světu. Od 20. století je považována za pseudovědu.[13][14] Moderní chemie, která se vyvinula z alchymie, je považována za hlavní přírodní vědu.

Někteří filosofové, jako například Paul Feyerabend, se staví kriticky vůči snaze dělit poznatky na vědecké a nevědecké.[15] Toto rozlišení je podle nich umělé, protože všechny poznatky, které se nazývají "vědy", spojuje jen málo nebo vůbec nic.[15]

Některé systémy organizace znalostí oddělují systematické znalosti od nesystematických metod poznávání nebo učení se, jako jsou osobní zkušenosti, intuice a vrozené znalosti. Pojem Wissenschaft (nauka) je široký pojem, který zahrnuje spolehlivé vědění bez rozlišení oboru.[2] Pojem Wissenschaft je při rozlišování mezi věděním a pseudověděním užitečnější než rozlišování mezi vědou a nevědou, protože chyby, kterých se dopouštějí všechny formy pseudo-bádání, od pseudohistorie po pseudovědu, jsou podobné.[2] Toto pojetí Wissenschaft je použito v seznamu oborů vědy a techniky z roku 2006, který vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a který definuje "vědu a techniku" jako obor zahrnující všechny humanitní disciplíny včetně náboženství a výtvarného umění.[16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Non-science na anglické Wikipedii.

• Vědní obor
• Sedm svobodných umění

• Science and Non-Science in Liberal Education in The New Atlantis
• Why the distinction between science and non-science matters to people