Letci

Letci (Neognathae) jsou jedna ze dvou podtříd v systematickém členění třídy ptáků (Aves), druhou jsou bežci. První zástupci se objevili už ve spodní křídě, další řády se objevovaly od svrchní křídy do začátku třetihor. Hlavním znakem letců je hřeben hrudní kosti, na který se upínají svaly potřebné k letu. O mláďata se obvykle starají oba rodiče nebo spíše samice, mláďata bývají častěji nekrmivá. Obvykle mají schopnost aktivního letu, některé druhy velmi rychlého; sokol stěhovavý dosahuje rychlosti až 389 km/h.[1]

Letci
Čáp bílý
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Pycraft, 1900
Klady
Sesterská skupina
běžci (Paleognathae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Evoluce

První zástupci této skupiny se začínají objevovat již koncem křídové periody druhohorní éry. Například druh Asteriornis maastrichtensis, objevený v Belgii a formálně popsaný roku 2020, žil v době před 66,7 milionu let a měl vývojově blízko ke kladu Galloanserae.[2]

Systém letců

V poslední době prochází systematika ptáků velkými změnami, způsobenými hlavně tím, že se k určování příbuznosti jednotlivých taxonů začala používat analýza DNA.

Tradiční systém

Postupem času docházelo ke změnám, některé skupiny byly povýšeny na vlastní řád (kolibříci, perepelové, turakové), ale nikdy nedošlo k ustálení systému a došlo k tomu, že „co autor, to názor“. Tento stav v podstatě trvá dodnes.

S pomocí analýzy DNA žijících druhů ptáků byla vytvořena nová systematika třídy, Sibley-Ahlquistova taxonomie ptáků. V ní podřád Neognathae, letci, splývá s podřádem Neoaves, moderní ptáci.

Sibley-Ahlquistova taxonomie

Lelkové se stali součástí řádu sovy. Dlouhokřídlí, plameňáci, trubkonosí, tučnáci, veslonozí, potáplice, potápky a dravci jsou podle nového systému součástí řádu brodiví a pelikáni.

Taxonomie podle posledních výzkumů

Poslední poznatky ukazují poněkud jiné umístění některých skupin:[3]

 
 
 
 
 

 Passeriformes, pěvci

 
 

 Psittaciformes, papoušci

 
 
 

 Falconiformes, sokoli

 
 
 

 Cariamidae, kariamovití

 
 
 
 
 
 

 Coraciiformes, srostloprstí

 
 

 Piciformes, šplhavci

 
 
 

 Bucerotiformes, zoborožci

 
 
 

 Trogoniformes, trogoni

 
 
 

 Leptosomatidae, kurolovití

 
 
 

 Accipitriformes, dravci

 
 

 Strigiformes, sovy

 
 

 Coliiformes, myšáci

 
 
 

 Charadriformes, dlouhokřídlí

 
 
 
 
 
 

 Gruiformes, krátkokřídlí

 
 

 Cuculiformes, kukačky

 
 
 

 Otididae, dropovití

 
 
 
 
 
 
 

 Procellariiformes, trubkonosí

 
 

 Sphenisciformes, tučňáci

 
 
 
 

 Ciconiiformes, brodiví

 
 

 Pelecaniformes, veslonozí

 
 
 
 

 Gaviiformes, potáplice

 
 
 

 Musophagiformes, turakové

 
 
 
 

 Opisthocomiformes, hoacinové

 
 

 Columbiformes, měkkozobí

 
 

 Pterocliformes, stepokurové

 
 

 Phaethontidae, faetoni

 
 
 
 

 Apodiformes, svišťouni

 
 

 Aegothelidae, lelkounovití

 
 
 

 Caprimulgiformes, lelci

 
 
 
 

 Eurypygidae, slunatcovití

 
 

 Rhynochetidae, kaguovití

 
 
 

 Mesitornithidae, mesitovití

 
 
 

 Podicipediformes, potápky

 
 

 Phoenicopteriformes, plameňáci

 
 

Reference
  1. https://veda.instory.cz/zeme-priroda/1251-nejrychlejsi-ptak-sveta-nenapadny-dravec-pri-stremhlavem-letu-prekonava-rychlosti-zavodni-formule.html
  2. Field, Daniel J.; Benito, Juan; Chen, Albert; Jagt, John W. M.; Ksepka, Daniel T. (2020). "Late Cretaceous neornithine from Europe illuminates the origins of crown birds". Nature. 579 (7799): 397–401. doi:10.1038/s41586-020-2096-0
  3. http://tolweb.org/Neoaves/26305

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.