Nemovité archeologické prameny

Různé nemovité archeologické prameny se dochovávají odlišně, zejména díky rozličným transformacím, kterými procházejí. Během nich se mění kvalita i kvantita nemovitých archeologických pramenů. Ty proto nedávají jednoduše uchopitelný obraz o životě v minulosti, jsou naopak „mrtvé“, vytržené z původního světa a souvislostí. Množství informací, které lze pozorovat v živé kultuře (například v etnografii), je v archeologických pramenech nenávratně ztraceno a badatelé na ně usuzují pouze nepřímo.[1]

• sídliště (kupř. Zlatý pokec v Předleticích v Čechách)
• osada-skanzen (kupř. Vlkolínec na Slovensku)
• osada-naleziště (kupř. Machu Picchu v Peru)
• jeskyně (kupř. Jeskyně Pekárna na Moravě)
• zámek (kupř. Bravantice ve Slezsku nebo Bojnický zámek na Slovensku)
• hradiště (kupř. Bojná[2] na Slovensku)
• hrad (kupř. Pražský nebo Spišský hrad)
• pohřebiště (kupř. Avarské pohřebiště při Podunajských Biskupicích na Slovensku nebo Údolí králů v Egyptě)
• hrobka (kupř. Hrobka českých králů)
• mauzoleum (kupř. Leninovo mauzoleum v Moskvě nebo Mauzoleum prvního císaře dynastie Čchin v Číně)
• mohyla (kupř. Královské mohyly[3] ve Staré Uppsale)
• mohilník (kupř. Mohylník Borotice nebo mohylník na Babě)
• menhir, megalit (kupř. Stonehenge v Anglii nebo Kamenný pastýř v Čechách)
• sklaní umění (kupř. Národní park Kakadu v Austrálii)
• skalní město (kupř. Velká nebo Petra)
• úvoz(ová cesta)

Pro vyhledávání nemovitých archeologických pramenů se využívá několika metod

• vyhledávání viditelných artefaktů na povrchu
• vyhledávání dle antropogénních tvarů reliéfů

• dálkové metody a letecká archeologie

• geofyzikální metody

• geotechnické metody

• vzorkování podpovrchových vrstev

Posláním archeologie je ochrana, záchrana a evidence pramenů. Jelikož jsou však nemovité prameny nepřesouvatelné, jsou vystaveny riziku znehodnotení, či přímo zničení – ať už vědomému, nebo nevědomému. K pramenům nemovitým se často přímo vážou prameny movité, které jsou nejednou taktéž oběti úmyselného poškozování.

Machu Picchu

Na Slovensku jde kupříkladu o málo známé hradiště z časů Velké Moravy Priekopa které se stalo obětí destruktivní lidské činnosti: nejdříve poškozovala ještě neprozkoumanou lokalitu cikánská osada, později slovenští zahrádkáři.[4]

Systematické ničení nemovitých archeologických pramenů na Blízkém Východě prováděli válečníci Islámského státu.[5][6]

Skanzen Vlkolínec