Stonehenge

pohled na Stonehenge: 2009

jiný pohled na Stonehenge

Název „Stonehenge“ zřejmě pochází ze staré angličtiny,[1] ale není známo, co přesně znamená. Existují dvě hlavní teorie,^[zdroj?!] které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“) znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“.

V dnešní angličtině se slovo „henge“ překládá jako příkop a za ním val. Tímto systémem „zabezpečení“ bývala stavba Stonehenge dokola obehnána. Příkop a za ním val můžeme vidět například i kolem megalitického kruhu v Avebury.

Archeologický výzkum v roce 2008 odhalil, že na místě již 7 tisíc let př. n. l. žili sběrači a lovci, kteří si tu stavěli i dřevěné stavby.l[2]

Nejslavnější a zároveň nejmenší^[zdroj?!] je kruh o průměru 110 m z vnější strany tvořený příkopem a z vnitřní strany valem; byl vybudován okolo roku 3100 př. n. l.^[zdroj?!] Val byl jen 0,5 m vysoký. Příkop byl 2 m hluboký a na jeho dně byly umístěny kosti zvěře a skotu,^[zdroj?!] aby byla půda zpevněna.

Nejstarší – doleritový – kamenný kruh byl vztyčen kolem roku 2300 př. n. l. (do roku 2008 uváděno „2600 př. n. l.“).[3]

Přibližně mezi lety 2100 a 1900 př. n. l. (do roku 2008 uváděno „mezi lety 2600 a 2400 př. n. l.“)[3] byly vztyčeny kamenné bloky,^[zdroj?!] které jsou veřejnosti nejznámější. Jedná se zejména o kruh o průměru 33 m (který byl postaven dříve než kruh vnější). V době vzniku byl patrně tvořen 30 svislými „sloupy“, na kterých spočívalo 30 vodorovných překladů. Uvnitř tohoto kruhu bylo patrně 5 trilitonů (2 svislé kameny jako sloupy, na kterých spočívá jeden vodorovný jako překlad) rozestavěných do tvaru podkovy, která se otevírala na severovýchod. Tato podkova měla asi 14 m v průměru; jednotlivé kameny, kterými jsou trilitony tvořeny, váží každý okolo 50 tun. Od léta 2014 se jeví, že tato podkova v minulosti tvořila úplný kruh.[4]

Stonehenge je největším britským monumentem a nejznámějším pozůstatkem doby bronzové. Léta byl považován za chrám Slunce, astronomický kalendář nebo za svatyni mrtvých předků. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů, což jsou keltští kněží. Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že spíš než místo pro uctívání, pozorování přírodních úkazů či léčení neduhů měl tento monument sloužit jako stavba pro setkávání lidí. (Pearson 2012)[5]

Radiokarbonové datování vyloučilo, že se stavbou mají něco společného druidové, protože Keltové přišli o více než tisíc let později.

V roce 2008 byly téměř po půlstoletí povoleny vykopávky, které měly potvrdit revoluční teorii o tom, že kruhy balvanů ve Stonehenge fungovaly jako prehistorická léčebna. Bylo potvrzeno, že základem Stonehenge byly původně jen menší doleritové kameny (označované někdy také jako "modré") rozestavěné v kruhu. Teprve později přibyl vnitřní i vnější sloupový kruh s překlady z mohutnějších kamenů z odlišného materiálu. Doleritové kameny byly dopraveny z Carn Menyn, kde se již v té době nacházel "zázračný" léčivý pramen.[6] Protože lidé tehdy přičítali léčivou moc vody okolním zvláštním dioritovým skalám, vůdci nebo šamani kmene žijícího v oblasti Stonehenge se rozhodli část kamenů přemístit na významné místo svého kmene, které možná již dříve sloužilo rituálním duchovním nebo léčebným účelům.[7] Vykopávky s vysokou pravděpodobností ukazují, že tehdejší návštěvníci (pacienti?) si kousky doleritu brali také s sebou domů jako talisman (možná jim přikládali také léčivý účinek).

Kámen není výlučný materiál na stavby typu henge. Dokladem je nedaleké a podobné woodhenge ze dřeva.

Nejde o jedinečnou stavbu (nějaké centrum větší oblasti). Na základě mapování okolí Stonehenge archeologové zjistili, že okolo Stonehenge se nacházelo nejméně 17 dalších svatyň.[4]

Stavba patrně sloužila jako kalendář, přičemž vnější kruh měl 30 kamenů reprezentující dny v měsíci.[8] Tedy jako tehdejší egyptský kalendář.

Roku 1910 Angličan Horatio Barber zkonstruoval letadlo a bylo velkým štěstím, když jeho zkušební pilot s tímto letadlem minul „Stonehenge“ a havaroval nedaleko.^[zdroj?!]

Větší kameny jsou v současnosti zality do betonu. Při stavbě byly kameny vsazeny do jam a utěsněny kamennou drtí. Avšak po obou světových válkách kameny následkem otřesů začaly vypadávat. Proto byli tehdejší archeologové nuceni rizikové kameny zabetonovat. I přesto však jeden z kamenů v roce 1963 spadl při velké vichřici.^[zdroj?!]

Při vykopávkách z roku 1920 byla pod jedním z kamenů nalezena láhev portského vína. Na štítku láhve byl vyznačen i rok a toto víno pocházelo z roku 1810.^[zdroj?!] Zátka však shnila a většina vína vytekla.

30. ledna 2007 archeologové objevili poblíž Stonehenge zbytek vesnice. Tento objev vyvolal spekulace o tom, že Stonehenge mohlo sloužit jako pohřebiště pro tuto vesnici. Vesnice se nacházela v Durrington Walls, ve vzdálenosti asi dvou mil od Stonehenge, a byla zde umístěna obdobná dřevěná kruhová stavba. V okolí byly také nalezeny nástroje a hroty šípů. Bylo vykopáno celkem osm domů, archeologové však věří, že jich celkem bylo alespoň 25.^[zdroj?!] Oznámil to archeolog Mike Parker Pearson na tiskové konferenci, kterou svolala National Geographic Society.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Stonehenge na Wikimedia Commons
• Stonehenge - Egyptian solar temple. Egyptian hieroglyphs in Stonehenge
• Oficiální web Stonehenge – kdy je otevřeno, vstupné, nově (od 02/2014) taky nutná rezervace