Nejstarší paleolit

Nejstarší a nejslavnější nálezy člověka zručného pocházejí z dnešní Tanzanie z oblasti Velkého pevninského driftu. Olduvaiská rokle – jedno z míst velmi významných nálezů zde dalo název kultuře, která bývá s industrií člověka zručného spojována – oldovan. Oldovan se váže pouze na oblast okolo zlomové propadliny a jeho stáří se udává od 3,4 mil. do cca 1 mil. let B. P. (angl. before present, před dneškem). Dochovala se kamenná industrie obvykle vyrobená z lávy nebo ze silicitů a křemenů. Typické tvary jsou sekáče, protobifasy, otloukače, drasadla, škrabadla atd. Stejně jako nástroje se člověk zručný snad naučil užívat i oheň.

Z Afriky se nejstarší paleolit rozšířil asi před 1,8 mil. lety do západní Asie, před 1,2 mil. let do jižní Evropy (jižní Francie, Itálie, Španělsko). Nejstarší středoevropské nálezy poházejí z Porýní asi před 900 tisíci lety. Technicky dokonalé pěstní klíny z doby před půl milionem let pocházejí z jižního pobřeží Anglie (Boxgrove).

Před zhruba 1,8 mil. let nahradil člověka zručného Homo erectus ("člověk vzpřímený") a někdy před 300 až 400 tisíci lety se objevuje nová kultura acheuléen. Spolu s člověkem vzpřímeným se rozšiřuje z Afriky do západní a jižní Asie a po jisté mezeře i do západní poloviny Evropy. V Česku jsou také lokality s nálezy z nejstaršího paleolitu, například Beroun nebo Čákovice.

Pokud se nerozeznává ještě starý paleolit jako samostatné období, navazuje na nejstarší paleolit přímo střední paleolit, zhruba v době před 250 000 lety.