Nakáda

Nakádské období bylo poprvé rozděleno britským egyptologem Williamem Flindersem Petriem, který oblast prozkoumal v roce 1894. Období rozdělil do tří podobdobí:

• amratské (podle pohřebiště poblíž El-Amrah)
• gerzenské (podle pohřebiště poblíž Gerzehu)
• semainianské (podle pohřebiště poblíž Es-Semainy)

Petrieho časová posloupnost byla roku 1957 nahrazena posloupností Wernera Kaisera. Jeho posloupnost začíná kolem roku 4000 př. n. l., ale současná začíná ještě o něco dříve:

• Nakáda I a-b-c (kolem 4400-3500 př. n. l.)
  • keramika malovaná a asfaltovaná
• Nakáda II a-b-c (kolem 3500-3200 př. n. l.)
  • první jílová keramika a zpracovávání kovů
  • tato kultura byla zastoupena v celém Egyptě
• Nakáda III a-b-c (kolem 3200-3000 př. n. l.)
  • propracovanější předměty nalézané v hrobech
  • válcové džbány
  • písmo

Původně byla za předchůdce této kultury považována badárská kultura, z níž se vyvinula kultura Nakáda I. Existují však domněnky, že badárien se časově shodoval s touto fází Nakády. Protože vývoj nakádské kultury probíhal jižněji než je centrum badárské kultury, je možné, že zde badárien přetrval delší dobu.[2]

Zemřelí byli pohřbíváni stejně jako v badárské kultuře ve skrčené poloze na levém boku, s hlavou směřující k jihu a tváří obrácenou na západ. Amerská kultura se však liší od badárské pohřební výbavou a keramikou.

Keramika má na počátku tohoto časového období červený povrch s černým okrajem. Postupně však typ této keramiky mizí a i výzdoba jemným zdrsněním ustupuje. Objevuje se hladká červená keramika s plastickou výzdobou a bíle malovanými vzory s motivy geometrickými, zvířecími a rostlinnými. Někdy se objevuje i zobrazení lodi a lidských postav. Zobrazován je lovec (postava s lukem vedoucí na provazech psy) nebo vítězný bojovník (dvě postavy, z níž jedna je výrazně menší a má svázané ruce, nebo je nemá vůbec).

Kosmetické břidlicové palety začínají být vyřezávány do siluet zvířat z Nilského údolí.

Společnost byla pravděpodobně již sociálně rozvrstvená a nálezy v hrobech naznačují tendenci k hierarchické organizaci.

Mezi domestikovaná zvířata patří v této době kozy, ovce, skot a prasata (zvířata byla nalezena jako obětní dary nebo jako malé hliněné sošky). Pěstoval se ječmen, pšenice, hrách, vikev a cicimek jujuba (Ziziphus jujuba [lt.])[p 1] .[3]

Pokračovalo pohřbívání význačných jedinců do větších a stavebně složitějších hrobů, které započalo během období Nakáda I. Tyto hroby byly rozčleněny přepážkami ze sušených cihel s odděleními pro obětiny. Objevují se náznaky balení zemřelého do pruhů plátna (začínající balzamování) a skupinové pohřby. Chudší vrstvy však byly i nadále pohřbívány do malých oválných jam spoře vybavených obětními dary.

Vyráběla se keramika s hrubým povrchem, používaná jako užitková, a slínová keramika z vápenité hlíny, pocházející pravděpodobně z pouštních vádí (říčních koryt). Tato keramika byla používána jako obětní dar a byla zdobena okrově hnědou nebo rudou výzdobou na smetanově bílém podkladu. Převládajícím motivem výzdoby byla loď s kajutami a standartami. Objevují se zvlněná ucha.[4]

Dioritová váza z období Nakády II, výška asi 30 cm

V tomto období došlo k rozvoji technologií těžby a opracování kamene, z něhož byly vyráběny kamenné nádoby.

Kosmetické palety nabývají jednoduchých pravoúhlých a kosodélníkových tvarů, ale začínají být zdobeny reliéfy. Zlepšilo se zpracování mědi, z níž začaly být vyráběny též sekery, čepele, náramky a prsteny.

V této době se stává symbolem moci kamenná nebo hliněná palice, která je později typickou zbraní, kterou drží vítězný faraon.[2]

Soška psa pocházející z období Nakáda I. (Louvre)

Kromě produktů pěstovaných v předchozím období se pěstoval navíc len, vodní melouny a datle. Domestikován byl pes.

Narmerova paleta (31. století př. n. l.) pravděpodobně zobrazuje sjednocení obou Egyptů

V Abydu byla z období 3200 př. n. l. nalezena hrobka U-j s 12 místnostmi v níž bylo nalezeno množství předmětů ze slonoviny a kostí, keramika a nádoby dovezené z Palestiny. Z této hrobky pochází 150 malých destiček, na kterých jsou vyryty znaky považované za předchůdce hieroglyfů. Německý archeolog Günter Dreyer se domnívá, že se jedná o hrobku panovníka (snad Štíra), který pravděpodobně vládl v 31. stol. př. n. l.[5]

Vyráběná keramika nebyla nijak zdobena. Měla tvar hrnců s olivově hnědou barvou. V bohatých hrobech ale byly také nalezeny vysoké nádoby válcovitého tvaru s dekorativními držadly. Ty však byly používány jako vázy, místo nádob vyráběných v předchozí době z kamene.[4]

V Hierakonpoli byly nalezeny předměty zdobené výjevy pravděpodobně související se sjednocením Horního a Dolního Egypta. Jsou to: palice krále Štíra, palice a paleta krále Narmera. Výzdoba na nich znázorňuje válečné zajatce a mrtvé nepřátele. V místě delty Nilu však nebyly dosud nalezeny žádné stopy po násilném sjednocení.[2]

Do této dynastie zařadil Werner Kaiser panovníky se jmény Iri-Hór, Ka'a a Narmer. (Narmer bývá také zařazován do 1. dynastie.)

Jméno Iri-Hór bylo nalezeno v hrobce v Abydu; jméno krále Ka'a pochází také z abydské hrobky, ale bylo též objeveno na severu Egypta v lokalitě Tell Ibrahím Avad a ve středním Izraeli na nalezišti Lod. Lze proto usuzovat, že faraon Ka'a měl pod svou mocí území velkého rozsahu. Avšak pouze u Narmera existují důkazy, že vládl sjednocenému Egyptu. Dokládají to bílá a červená koruna znázorněná na Narmerově paletě. Protože neznáme jeho nisut-bitej (trůnní jméno), bývá ztotožňován s legendárním faraonem Menim, který podle kronikáře Manetha Egypt sjednotil.

Někdy je do této dynastie zařazován král Štír (Serek), jehož jméno vepsané do serechu nalezeno na severu Egypta, ve východní části nilské delty v lokalitě Minšat abú Omar. Také mu je přisuzována hrobka U-j nacházející se na pohřebišti v Abydu.