1. dynastie

Předdynastické osídlení v období Naqada II.-III. [3]

Jména králů v předdynastickém období; výřez z Palermské desky[4] 1- ?, 2-Hsekiu/Seka, 3-Khayu, 4-Tiu/Teyew, 5-Thesh/Tjesh,6-Neheb, 7-Uatch-nãr, 8-Mekha, 9-?[5]

Paleta s obrazem bojiště; Britské Museum, ~3100 př.Kr.

Nůž z pazourku rytým držadlem z hroší kosti; ~3200 př.Kr.

Paleta lovců zvěře; období Naqada III. ~3200př.Kr.

Faraon Den na stéle z Abydosu

Fragmet se jménem krále Djet a jménem soudního úředníka Sekhemek-Sedjet

Nekropole v Umm el-Káb, hrobky:
B17, B18-Narmer; B19-Aha; O-Djer; Z-Djet; Y-Mereneith; T-Den; X--Anedjib; U-Semerhket;Q-Qa'

Deska z hrobky Menése; ebonit s protohieroglyfy

Dlouhá historie osídlení v severní části afrického kontinentu je také historií klimatických podmínek, které podle Milankovičových cyklů,[6] kdy se zhruba ve 20000 ročních cyklech na Sahaře střídaly stavy pouštní se savanou, podle proudění severoafrických monzunových dešťů. V předdynastickém období došlo na Sahaře a sousedním Sahelu k dramatickému posuvu někdy kolem roku 5000 př. Kr., kdy výrazně mokřejší období umožňovalo rozsáhlý vegetační pokryv s mokřady, s četnou florou a faunou, populací lidí a jejich lokalizovaných osad.[7]
Postupné vysychání Sahary v důsledku změn monzunového proudění k jihu, asi od roku ~5000 př. Kr. , vedlo k putování populací ze západní Sahary k východu, zejména pak k řečišti Nilu a některým stabilnějším oázám, např. Fajúm případně také Dachla, Charga aj.[8], s dostatečnými zdroji vody. Soubor vnějších podmínek přispěl k větší kooperaci lidí v rozvíjejícím se zemědělství, zároveň také k sociální diferenciaci a s ohledem na roční klimatické cykly také k vytváření centralizovaných struktur s vládnoucí elitou. To vše patrně vedlo k formování dynastických relativně stabilních vládních systémů s podporou ideologických a náboženských představ.[9][10]

Naqada II. (Gerzean) (3500–3000 př. n. l.) byla kulturním obdobím, které se rozšířilo od delty Nilu až po Nubijské hranice, přičemž většina rozsáhlejšího osídlení e nacházela s centrem v Abydosu. Malá společenství cihlových domů a budov se postupně rozrostla až do větších městských center, která brzy vzájemně soupeřila a vzájemně se napadala, zřejmě kvůli obchodu se zbožím a dodávkám vody. Tři hlavní městské státy Horního Egypta v té době byly Thinis, Naqada((Horní Egypt) v guvernorátu Kená) a Nakhen (Hierakonpolis).Vládce Thinis záhy dobyl Naqadu, poté také absorboval Nekhen. Tyto války proti ostatním, vedl král Scorpion I. jehož identita je, podle některých autorů sporná.[5][15] Posledními doloženými králi předdynastického období byli již zmíněný Tchar-Scorpion a král Narmer [16][17], ten posléze dobyl a sjednotil celý Egypt a je také považován za zakladatele 1. dynastie. Většinou je ztotožňován s faraonem Menésem, i když L.A.Waddell [p 3] dokládá jeho původ od Sumerů včetně podobnosti egyptských, sumerských a indických proto-dynastických hieroglyfů[14][18]
Přechod od popisované předdynastické doby až k formování sjednocené správy celého Egypta v 1. dynastii se odehrával zhruba v rozmezí 3200- 2950 roků[p 4][19][20]

Nekropole v Umm el-Káb, poblíž Abydosu, byla prvně prozkoumána Émile Amélineau od 1885 do 1899, archeologicky byly odhaleny jednotlivé hrobky. V dalších letech až do roku 1901, podrobně celé pohřebiště popsal a hrobky identifikoval Flinders Petrie .[23] Patrně nejstarší z velkých hrobek (značená B18) je, podle nalezených předmětů, připisována králi Narmerovi - (Menese). Je to stavba ohrazená cihlovou zdí o tloušťce až 2 m, hrobka má rozměry 8 x 4,8 m a hloubku 3 m. Na každé straně bylo pět dřevěných sloupů podpírajících dřevěnou střechu. Identitu Narmera jako prvního krále 1. dynastie potvrzují Wilkinson [p 6] .[1][24]
Hrobky dalších následníků se vyznačují podobnou stavebně jednoduchou cihlovou substrukturou, i když hrobky pozdější vykazují komplexnější architekturu, zejména patrnou u posledního krále Qa'a značenou Q(26).[25]

• 
  Cykly dob ledových s interglaciály zpět do historie 300 tis. let; podle poměru isotopů kyslíku (¹⁴C/¹²C)[6]
• 
  Terakotová figura ženy s křídly; předdynastické období cca 3400 př.Kr.
• 
  Král „Škorpion“ Djet
• 
  Hrobka Narmera v Umm el-Káb
• 
  Artefakt na zlomku nádoby z hrobky faraona Narmera
• 
  Hrobka v Nakáda, odkrytá J.Morganem 1897

• Newton I. 1728, Chronology of the Ancient Kingdoms Amended. London, UK
• J.Tonson, and J. Osborn and T. Longman. Beckerath von J., Chronologie des Pharaonischen Agypten. Mainz, Germany: Verlag Philipp von Zabern. 1997
• Kitchen KA. Regnal and genealogical data of ancient Egypt;In The synchronisation of civilisations in the Eastern Mediterranean, Austrian Academy of Sciences Press 2007, ISBN 978-3700135272
• The Oxford history of ancient Egypt, editor Ian Shaw, Oxford University, 2000
• Krauss R, Warburton DA. Conclusions. In Ancient Egyptian Chronology , pp. 473–489. Leiden, 2006 , The Netherlands: Brill.
• Foley, J., Coe, M., Scheffer, M. et al.,Regime Shifts in the Sahara and Sahel: Interactions between Ecological and Climatic Systems in Northern Africa, Ecosystems (2003) 6: 524. ISSN 1435-0629,
• VERNER, Miroslav. Abúsír.V srdci pyramidových polí. Praha: Nakladatelství Academia, 2017. ISBN 978-80-200-2700-9

• Předdynastická doba
• 2. dynastie

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 1. dynastie na Wikimedia Commons

Kategorei: Narmer