Německé volby do říšského sněmu 1924 (prosinec)

Německé federální volby konané 7. prosince 1924 byly v pořadí čtvrté volby do říšského sněmu. Vítězem se stala Sociálnědemokratická strana Německa, která posílila oproti minulým volbám. V porovnání s předešlými volbami, které se konaly ve stejný rok v květnu, došlo k politické stabilizaci a výraznému oslabení krajně pravicových i levicových stran.

Německé volby do říšského sněmu 1924 (prosinec)
Výsledky voleb v jednotlivých obvodech
Stát Výmarská republika
Druh volebparlamentní
Volební termín7. prosince 1924
Předchozí volbyVolby 1924 (květen)
Následující volbyVolby 1928
Volební účast78,8 %
Výsledky
493 mandátů
Hermann MüllerKuno von WestarpWilhelm Marx
volební lídrvolební lídrvolební lídr
Sociálnědemokratická strana NěmeckaNěmecká národně lidová stranaCentrum
7 881 041 hlasů6 205 802 hlasů4 118 849 hlasů
26,0 %20,5 %13,6 %
131  mandátů103  mandátů69  mandátů
31 8 4
Gustav StresemannRuth FischerErich Koch-Weser
volební lídrvolební lídrvolební lídr
Německá lidová stranaKomunistická strana NěmeckaNěmecká demokratická strana
3 049 064 hlasů2 709 086 hlasů1 919 829 hlasů
10,1 %9,0 %6,3 %
51  mandátů45  mandátů32  mandátů
6 17 4

Předešlé události

Předchozí rok (tj. 1923) byl pro Německo velmi těžký. Vláda přestala z ekonomických důvodů platit válečné reparace a reakcí bylo obsazení průmyslového Porúří spojenou armádou Francie a Belgie. Němci reagovali na agresi pasivním odporem, a tak se veškerá průmyslová výroba zastavila. Již tak slabé hospodářství dostalo poslední ránu. Vypukla hyperinflace a vláda musela provést měnovou reformu s kurzem 1 ku biliónu. Němci ztratili veškeré své dosavadní úspory. V chaotické situace se pokusili využít jak komunisté (Německý říjen), tak nacionalisté s Hitlerem v čele (Pivní puč) k násilnému převzetí moci. Obě skupiny byly neúspěšné, ale v následných volbách v květnu 1924 výrazně posílily.

Po neúspěšných koaličních jednání s nacionalisty z DNVP vznikla v červnu 1924 menšinová vláda Centra, lidovců a německých demokratů s tolerancí sociálních demokratů. Lidovci chtěli více pravicové směřování vlády a snažili se nacionalisty z DNVP do vlády zahrnout, což ale naráželo na odpor německých demokratů. Vláda se rozpadla a byly vypsáné nové volby. Ty se konaly v době ekonomického oživení díky Dawesova plánu. Podařilo se snížit nezaměstnanost, zvýšit platy a zkrátit pracovní dobu.

I přes uklidnění situace krajní pravice a levice dále pokračovaly v prosvěcování násilí. V červenci 1924 byla komunisty založena polovojenská organizace Roter Frontkämpferbund. Jako odpověď založili společně sociální demokraté, Centrum a němečtí demokraté podobnou polovojenskou organizaci zvanou Reichsbanner. Hitler byl stále ve vězení, takže krajní pravice byla vedena Národně socialistické stranou za svobodu, která vznikla z bývalého hnutí v srpnu 1924. Nacionalisté z DNVP i sociální demokraté očekávali, že budou z uklidnění situace budou těžit na úkor extrémistů.

Volební výsledky

Po čtvrté v řadě vyhráli volby sociální demokraté a očekávaně posílili na úkor komunistů, kteří ztratili 17 mandátů. Nacionalisté udrželi svoje pozice se ziskem 8 křesel. Krajní pravice reprezentovaná Národně socialistickou stranou za svobodu naopak ztratila polovinu svých křesel. Všechny vládní strany (Centrum, lidovci a němečtí demokraté) si ve volbách mírně polepšily v porovnání s předchozími výsledky z května 1924.

Úspěšnost stran v jednotlivých volebních obvodech

Co se týče rozložení hlasů v jednotlivých obvodech tak nedošlo k žádnému výraznému posunu v porovnání s předcházejícími volbami. Sociální demokraté zvítězili ve 14 volebních obvodech. Jejich pozice ve středním Německu zůstala nadále netknutá a k tomu se jim podařilo porazit nacionalisty v Dolním Slezsku. Nacionalisté udrželi své pozice v regionech na východ od Labe a v severním Německu. Katolické Centrum tradičně zvítězilo v jižním Německu, Porýní a v Horním Slezsku.

Politická strana Hlasy v % (změna) Mandáty (změna)
Sociálnědemokratická strana Německa (SPD) 26,0 +5,5 131 +31
Německá národně lidová strana (DNVP) 20,5 +1,0 103 +8
Deutsche Zentrumspartei (Z) 13,6 +0,2 69 +4
Německá lidová strana (DVP) 10,1 +0,9 51 +6
Komunistická strana Německa (KPD) 9,0 -3,6 45 -17
Německá demokratická strana (DDP) 6,3 +0,6 32 +4
Bavorská lidová strana (BVP) 3,7 +0,5 19 +3
Národně socialistická strana za svobodu (NSFP) 3,0 -3,5 14 -18
Zemědělská liga 1,6 -0,4 8 -2
Říšská strana německé střední třídy (WP) 2,3 +0,6 12 +5
Bavorský rolnický svaz (BB) 1,0 +0,3 5 +2
Německo-hannoverská strana (DHP) 0,9 -0,2 4 -1
Ostatní 2,0 -0,8 0 -4
Celkem 100,0   493 +21

Tvorba vlády

Díky výsledkům voleb byly možné pouze dvě varianty složení vlády. Prvním byla velká koalice Centra, lidovců, německých demokratů a sociálních demokratů. Druhou možností byla koalice všech pravicových stran tj. lidovců, nacionalistů, Centra, Bavorské lidové strany a krajní pravice z Národně socialistická strana za svobodu. Ani jedna možnost nakonec nebyla možná, a tak se kancléř Marx vzdal své možnosti sestavit vládu.

Šanci dostal nestraník Hans Luther. Pokusil se sestavit kabinet z tradičních konzervativních stran (tj. nacionalisté z DNVP, Centrum, lidovci a bavorští lidovci), kdy by každá strana navrhla za sebe odborníka, který by stranu reprezentoval, ale nebyl by jejím členem. Sociální demokraté se k zamýšlené koalici postavili odmítavě, tak Luther začal jednat s německými demokraty. Ti nakonec souhlasili pod podmínkou, že jejich ministr obrany Otto Gessler zůstane nadále ve funkci. Tzv. první vláda Hanse Luthera byla tvořena koalicí DNVP, lidovců, Centra a Bavorské lidové strany. Ministrem obrany zůstal Otto Gessler z DDP, tak i Gerhard von Kanitz (nestraník) ministrem zemědělství. Oba měli tuto funkci již v předešlé vládě.

Přehled vlád

Reference

    V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichstagswahl Dezember 1924 na německé Wikipedii.

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.