Říšská strana německé střední třídy

Strana vznikla jako reakce na odklon nacionalistů z DNVP od buržoazních voličů k voličům na venkově a velkostatkářům. Prosazovala omezení hospodářského vlivu státu, nízké daně a volné ruce v podnikání. Ostře se stavěla proti jakémukoliv znárodňování a vystupovala proti socialistickým stranám. Její prioritou byla ochrana osobního vlastnictví. Po vstupu do sněmu se musela začít vyjadřovat i k zahraniční politice, kde kopírovala národně-konzervativní postoje DNVP. Stavěla se např. proti Versailleské smlouvě. V době prosperity měla strana mezi 50 000–60 000 členy.

Strana vznikla v září 1920 v Charlottenburgu v Berlíně ze zástupců několika středostavovských organizací z Berlína, Braniborska, Slezska, Meklenburska a Pomořanska. Předsedou se stal původem vlastník pekárny Hermann Drewitz. Od roku 1921 začala úzce spolupracovat s Ústředním spolkem německých vlastníků domů a pozemků (německy: Zentralverband deutscher Haus- und Grundbesitzervereine). Členové spolku kandidovali za WP a strana se začala profilovat jako čistě zájmová skupina vlastníků nemovitostí a drobných živnostníků. Její orientace se ustálila na buržoazně-pravicovém směru.

V roce 1924 vstoupili do strany Otto Colosser a Jacob Ludwig Mollath z Asociace řemeslníků (německy: Bund der Handwerker), a tak začalo její nejvýznamnější období. Strana poprvé vstoupila do Říšského sněmu po květnových volbách, kdy získala 1,7 % hlasů a 7 křesel. V prosincových volbách téhož roku si polepšila o dalších 5 křesel. Na regionální úrovni slavila úspěchy především v Sasku, Durynsku a Meklenbursku-Zvěřínsku. V Sasku a Durynsku se dokonce účastnila místních zemských vlád. V roce 1928 profitovala z oslabení nacionalistů z DNVP a se 4,5 % se dokonce dotáhla na vládní německé demokraty.

Ve volbách v roce 1930 udržela počet mandátů a aktivně se postavila na stranu prezidenského kabinetu Heinricha Brüninga. Její zástupce Johann Viktor Bredt dokonce zasedl ve vládě jako ministr spravedlnosti. Z vlády se ale nakonec na konci roku 1930 stáhl po odmítnutí finančního programu kancléře Brüninga na konsolidaci rozpočtu. Uvnitř strany se rozhořel boj mezi stoupenci vlády a zastánců sbližování s nacisty. Stranu opustili prominentní členové jako Otto Colosser a začal její postupný úpadek. V říjnu 1931 parlamentní frakce WP podpořila Brüningovu vládu při pokusu o její svržení, což mělo za následek masivní odchod členské základny k nacistům. Za zmínku ale stojí, že její členové byli součástí zemské koaliční vlády v Durynsku, kde se poprvé v rámci Německa dostali nacisté k moci (leden 1930 - duben 1931).

Strana i přes vnitřní rozštěpení a odchod členů nadále podporovala Brüningův kabinet i samotného Paula von Hindenburga při prezidentských volbách v roce 1932. Zemské volby v Prusku skončily fiaskem a ztrátou všech mandátů. Při červencových parlamentních volbách ji od úplného vypadnutí ze sněmu zachránilo spojení kandidátek s bavorskými lidovci. WP zůstalo z původních 23 křesel pouhá 2 a byla společně s liberály (DVP a DDP) největším poraženým voleb. Upadla do bezvýznamnosti, během prosincových voleb téhož roku získala jeden mandát a v březnu 1933 už ani nekandidovala. V dubnu 1933 se sama rozpustila. Někteří přední představitelé WP jako např. Mollath vstoupili následně do NSDAP, členové provládního křídla ale neunikli žaláři včetně samotného předsedy Drewitze.

Volební výsledky strany do Říšského sněmu.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reichspartei des deutschen Mittelstandes na německé Wikipedii.